„Jsme připraveni přijmout nová omezující opatření vůči Rusku, pokud to bude situace vyžadovat,“ uvádí se v závěrečném prohlášení ze summitu. „Opět upozorňujeme na skutečnost, že sankce jsou svázány s plněním povinností Ruska v rámci minských dohod a respektování svrchovanosti Ukrajiny,“ citovala z dokumentu agentura TASS.
Mírové dohody z Minsku předpokládají především to, že ustanou boje na východě Ukrajiny. Kyjev obviňuje Moskvu z vojenské podpory tamních separatistů, Moskva to však opakovaně popírá. Z odpovědnosti za neplnění dohod se vzájemně obviňují Moskva, Kyjev a separatisté.
Dohodě o ustanovení týkajícím se Ruska a Ukrajiny v závěrech summitu předcházela podle agentur dlouhá diskuse. Agentura Reuters v této souvislosti připomněla dřívější vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, která v minulosti signalizovala možné pozitivní vztahy s Moskvou.
EU a USA uvalily sankce na Rusko po jeho anexi Krymu v roce 2014. Tehdy také skupina nejvyspělejších zemí světa, která se dříve scházela ve formátu G8, včetně Ruska, pozastavila Moskvě členství v této skupině.
Naopak shoda panovala mezi účastníky vrcholné schůzky G7 ohledně KLDR a jejího raketového a jaderného programu. Summit G7 v závěrech vyzval Severní Koreu, aby zastavila svůj jaderný a raketový program. Na světové společenství lídři G7 apelovali, aby „zdvojnásobilo své úsilí“ při vymáhání dodržování rezolucí OSN vůči KLDR.