Také daly jednoznačně najevo, že jim v tomto úkolu má pomáhat rovněž zbytek světa, a to zejména rychle se rozvíjející ekonomiky, jako jsou Čína a Indie. Hospodářské mocnosti také potvrdily svůj závazek zdvojnásobit finanční pomoc Africe.
"Je zbytečné říkat, že nemůžeme dosáhnout dlouhodobého cíle bez přispění ostatních velkých znečišťovatelů ovzduší," prohlásil premiér hostitelské země Jasuo Fukuda. Dodal, že na středečním společném setkání zemí G8 se zástupci Číny a Indie vyzve tyto nejlidnatější země světa, aby na splnění vyhlášeného závazku rovněž spolupracovaly.
Fukuda řekl, že jako výchozí hodnoty, od nichž má začít snižování emisí, by patrně měly být přijaty ty současné. Přitom EU usiluje o to vycházet z hodnot z roku 1990, kdy emise byly oproti dnešku na celosvětové úrovni podstatně nižší.
Chybějící konkrétnější záruky ale dnes kritizovaly země takzvané skupiny zemí G5, tedy velkých rozvíjejících se ekonomik, mezi něž patří Čína, Indie, Brazílie, Mexiko a Jihoafrická republika. Mexický prezident Felipe Calderón prohlásil, že vyspělé státy musejí "ukázat cestu" a omezit do roku 2020 emise o nejméně 25 až 40 procent a do roku 2050 o 80 až 95 procent ve srovnání s úrovní v roce 1990.
Nevládní organizace kritizovali
Země G8 nezůstaly ušetřeny ani kritiky nevládních ekologických organizací, které hovořily o "propásnuté příležitosti" v boji proti klimatickým změnám. Umírněné závěrečné prohlášení G8 schválily i USA, které jinak dlouhodobě odmítají konkrétní závazek, dokud nebudou ochotny připojit se ke snižování emisí i rozvíjející se ekonomiky, a to především Čína a Indie. Ty v globálním znečišťování s vyspělými zeměmi stále "úspěšněji" soupeří.
Samy se ovšem označují za rozvojové země a nechtějí se podřídit limitům pro vyspělé státy. Státy G8 samy produkují 40 procent škodlivin přispívajících ke globálnímu oteplování.
Navzdory absenci střednědobých cílů, o jejichž stanovení usilovala EU, předseda komise EU José Barroso si dnes pochvaloval, že jde o "novou sdílenou vizi", která udržuje vyjednávání v chodu.
V roce 2012 nová klimatická úmluva
Nejbohatší země světa chtějí na omezování emisí spolupracovat s dvěma stovkami členských zemí OSN. Diskuze by se měly uzavřít v roce 2009. Z nich mají vzejít "přiměřené" národní plány k omezování vypouštění škodlivých plynů po roce 2012, kdy má začít platit nová klimatická úmluva, jež nahradí dosavadní kjótský protokol.
Nejbohatší země světa rovněž slíbily, že do pěti let uvolní 60 miliard dolarů na pomoc v boji proti infekčním chorobám v Africe. Do roku 2010 mají ročně posílat hospodářskou pomoc černému kontinentu ve výši 25 až 50 miliard, což znamená dvojnásobek oproti současnosti. Účastníci summitu se jednotně vyslovili k přijetí sankcí proti zimbawskému vedení. Má jít o finanční i jiný postih těch, kdo nesou odpovědnost za násilnosti z nedávného volebního období.
Zpěvák Bob Geldof, který se angažuje v pomoci Africe, kritizoval účastníky summitu za to, že neplní minulé sliby. Za hlavní viníky označil Francii a Itálii. Právě tyto dvě evropské země podle něj nejvíc zaostávají za sliby, které dala skupina G8 Africe v roce 2005.
Skupina G8, která zahrnuje USA, Kanadu, Rusko, Francii, Británii, Německo, Itálii a Japonsko, také vyzvala ropné státy, aby v krátkodobém horizontu zvýšily produkci surové i rafinované ropy, a zbrzdily tak prudký růst cen této suroviny. Bohaté státy se ovšem shodly, že by se měly zaměřit na další úsilí o snížení a zefektivnění spotřeby energií a o jejich větší diverzifikaci, aby se snížila závislost na ropě.
Co budoucnost biopaliv?
Země G8 rovněž vyjádřily znepokojení nad celosvětovými inflačními tlaky, které zapříčinily rostoucí ceny pohonných hmot a potravin, které představují vážné nebezpečí pro celosvětový hospodářský růst a nejchudší státy. Proto vyzvaly země s nadbytečnými zásobami potravin, aby je poskytly zemím trpícím nedostatkem.
Skupina G8 se do konce summitu ve středu pokusí domluvit také na budoucnosti biopaliv, kterým se ve stále rostoucí míře klade za vinu vypuknutí celosvětové potravinové krize. Nejradikálnější v rozšiřování využívání biopaliv je tradičně EU, v níž se ale stále hlasitěji vyzývá k přehodnocení energetické politiky.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy prosadil, že se skupina G8 sejde do konce roku na energetickém fóru a bude jednat o jaderné energii a o obnovitelných energetických zdrojích. Fórum se bude konat v Japonsku, které je letošním předsedou skupiny.
"Je zbytečné říkat, že nemůžeme dosáhnout dlouhodobého cíle bez přispění ostatních velkých znečišťovatelů ovzduší," prohlásil premiér hostitelské země Jasuo Fukuda. Dodal, že na středečním společném setkání zemí G8 se zástupci Číny a Indie vyzve tyto nejlidnatější země světa, aby na splnění vyhlášeného závazku rovněž spolupracovaly.
|
Je zbytečné říkat, že nemůžeme dosáhnout dlouhodobého cíle bez přispění ostatních velkých znečišťovatelů ovzduší.
Chybějící konkrétnější záruky ale dnes kritizovaly země takzvané skupiny zemí G5, tedy velkých rozvíjejících se ekonomik, mezi něž patří Čína, Indie, Brazílie, Mexiko a Jihoafrická republika. Mexický prezident Felipe Calderón prohlásil, že vyspělé státy musejí "ukázat cestu" a omezit do roku 2020 emise o nejméně 25 až 40 procent a do roku 2050 o 80 až 95 procent ve srovnání s úrovní v roce 1990.
Nevládní organizace kritizovali
Země G8 nezůstaly ušetřeny ani kritiky nevládních ekologických organizací, které hovořily o "propásnuté příležitosti" v boji proti klimatickým změnám. Umírněné závěrečné prohlášení G8 schválily i USA, které jinak dlouhodobě odmítají konkrétní závazek, dokud nebudou ochotny připojit se ke snižování emisí i rozvíjející se ekonomiky, a to především Čína a Indie. Ty v globálním znečišťování s vyspělými zeměmi stále "úspěšněji" soupeří.
Samy se ovšem označují za rozvojové země a nechtějí se podřídit limitům pro vyspělé státy. Státy G8 samy produkují 40 procent škodlivin přispívajících ke globálnímu oteplování.
Navzdory absenci střednědobých cílů, o jejichž stanovení usilovala EU, předseda komise EU José Barroso si dnes pochvaloval, že jde o "novou sdílenou vizi", která udržuje vyjednávání v chodu.
V roce 2012 nová klimatická úmluva
Nejbohatší země světa chtějí na omezování emisí spolupracovat s dvěma stovkami členských zemí OSN. Diskuze by se měly uzavřít v roce 2009. Z nich mají vzejít "přiměřené" národní plány k omezování vypouštění škodlivých plynů po roce 2012, kdy má začít platit nová klimatická úmluva, jež nahradí dosavadní kjótský protokol.
Nejbohatší země světa rovněž slíbily, že do pěti let uvolní 60 miliard dolarů na pomoc v boji proti infekčním chorobám v Africe. Do roku 2010 mají ročně posílat hospodářskou pomoc černému kontinentu ve výši 25 až 50 miliard, což znamená dvojnásobek oproti současnosti. Účastníci summitu se jednotně vyslovili k přijetí sankcí proti zimbawskému vedení. Má jít o finanční i jiný postih těch, kdo nesou odpovědnost za násilnosti z nedávného volebního období.
Zpěvák Bob Geldof, který se angažuje v pomoci Africe, kritizoval účastníky summitu za to, že neplní minulé sliby. Za hlavní viníky označil Francii a Itálii. Právě tyto dvě evropské země podle něj nejvíc zaostávají za sliby, které dala skupina G8 Africe v roce 2005.
Skupina G8, která zahrnuje USA, Kanadu, Rusko, Francii, Británii, Německo, Itálii a Japonsko, také vyzvala ropné státy, aby v krátkodobém horizontu zvýšily produkci surové i rafinované ropy, a zbrzdily tak prudký růst cen této suroviny. Bohaté státy se ovšem shodly, že by se měly zaměřit na další úsilí o snížení a zefektivnění spotřeby energií a o jejich větší diverzifikaci, aby se snížila závislost na ropě.
Co budoucnost biopaliv?
Země G8 rovněž vyjádřily znepokojení nad celosvětovými inflačními tlaky, které zapříčinily rostoucí ceny pohonných hmot a potravin, které představují vážné nebezpečí pro celosvětový hospodářský růst a nejchudší státy. Proto vyzvaly země s nadbytečnými zásobami potravin, aby je poskytly zemím trpícím nedostatkem.
Skupina G8 se do konce summitu ve středu pokusí domluvit také na budoucnosti biopaliv, kterým se ve stále rostoucí míře klade za vinu vypuknutí celosvětové potravinové krize. Nejradikálnější v rozšiřování využívání biopaliv je tradičně EU, v níž se ale stále hlasitěji vyzývá k přehodnocení energetické politiky.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy prosadil, že se skupina G8 sejde do konce roku na energetickém fóru a bude jednat o jaderné energii a o obnovitelných energetických zdrojích. Fórum se bude konat v Japonsku, které je letošním předsedou skupiny.
