Pozornost celých USA se včera večer upínala ke dvanáctičlenné skupině porotců. Ti měli v rukou osud expolicisty Dereka Chauvina, který byl obviněn z vraždy neozbrojeného černocha George Floyda loni v květnu. Případ, který na několik měsíců uvrhl USA do nepokojů, nyní dospěl ke konci.
Porota složená ze šesti bělochů a šesti osob odlišné barvy pleti v izolaci na neznámém místě znovu podrobně prostudovala svědectví, záznamy i výroky pronesené u soudu. Jejich výrok musel být jednomyslný – odlišný názor jediného porotce by stačil k tomu, aby Chauvin odešel od soudu jako svobodný muž.
Dnes již bývalý policista Chauvin čelil dvěma různě vážným obviněním z vraždy a jednomu ze zabití. Prokuratura požadovala za vraždu druhého stupně trest se sazbou až 40 let za mřížemi. Vedle toho byl Chauvin obviněn ještě z vraždy třetího stupně a zabití, oboje s mírnějšími sazbami.
Rozsudek byl podle poroty jasný: Derek Chauvin byl uznán vinným ze všech obvinění. Po rozhodnutí soudce byl odveden ze soudní místnosti v poutech a zůstane ve vazbě. O délce trestu zatím rozhodnuto nebylo, informovala agentura AP.
Krátké rokování
Jak zdůraznil deník The Washington Post ještě před padnutím rozsudku, bylo zajímavé, že porota nepožádala soud o další dodatečné informace ani neměla doplňující dotazy. „To je přinejmenším velmi neobvyklé,“ uvedli komentátoři deníku.
„Samotné rozhodnutí bylo velmi rychlé. Až překvapivě. Běžně rozhodování trvá dva, tři dny či týden. Z mého pohledu je jasné, že porotci byli rozhodnuti již minulý týden,“ řekl komentátor Keith Alexander. Podle deníku The Guardian rokovali porotci pouhých devět hodin.
Videozáznamy předložené obžalobou doložily fakt, že Chauvin při zatýkání neozbrojeného Floyda (podezřelého z předchozí platby falešnou bankovkou) více než devět minut klečel na jeho krku a sevření nepovolil ani když jej Afroameričan několikrát prosil o život, mj. slovy „nemohu dýchat“. Floyd zemřel záhy po převozu do nemocnice.
Radost z verdiktu vyjadřovali lidé po celých USA.
Chauvinovi obhájci vyjádřili u soudu přirozeně jiný názor. Podle právníka Erica Nelsona Chauvin při zásahu proti Floydovi „udělal pouze to, co je od kompetentního policisty třeba očekávat“. Porota však zjevně teorii obhajoby neuvěřila.
Soudce předem členy poroty vyzval, aby případ posuzovali pouze podle skutečností, které vyslechli v soudní síni, a nesledovali žádné zpravodajství. Porotci se při rozhodování opírali o důkazní materiály v podobě videí a o výpovědi 45 svědků, včetně kolemjdoucích, policistů a lékařů.
Město očekává protesty
Samotné místo, kde padlo rozhodnutí, mělo již předem značně ponurou atmosféru. Kolem budovy soudu v centru Minneapolisu nechyběly ochranné bariéry, ostnatý drát a po zuby ozbrojení členové Národní gardy.
Bylo velmi pravděpodobné, že ať už porota v Chauvinově případu rozhodne jakýmkoli způsobem, vyvolá to v ulicích amerických měst rozsáhlé demonstrace. Úřady počítaly s tím, že v případě osvobozujícího rozsudku by se protesty mohly zvrhnout v násilí podobné tomu, jaké propuklo po zprošťujícím výroku soudu nad čtveřicí policistů v roce 1992 v Los Angeles. Také tehdy zakusil policejní násilí Afroameričan: Rodneyho Kinga strážci zákona brutálně zbili poté, co se jim po bagatelním přestupku snažil ujet autem. King incident přežil, ale při protestech proti mírnému soudnímu verdiktu pak přišlo o život více než 60 lidí.
Podle amerických médií dorazilo do Minneapolisu asi 3500 členů Národní gardy připravených k zásahu. Do ulic se nyní v každém případě chystaly skupiny lidskoprávních aktivistů: jak uvedli mnozí – na oslavu tvrdého trestu. Podobné protesty se očekávaly i v dalších městech USA.
