Gershkovich musel před svým propuštěním vyplnit oficiální žádost o milost, která je adresována ruskému prezidentovi. Součástí formuláře je i část, kam může vězeň uvést svůj komentář. Právě tam Gershkovich podle listu The Wall Street Journal napsal svou žádost o rozhovor s Putinem.
„Pokud takovou žádost dostaneme – posoudíme ji,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ohledně Gershkovichově žádosti. Podle něho však Putin dostává řadu žádostí o rozhovor ze strany zahraničních médií.
Gershkovich se dostal na svobodu a vrátil se do Spojených států v rámci výměny vězňů mezi Ruskem a západními zeměmi.
Novináře The Wall Street Journalu zatkla ruská tajná služba FSB loni v březnu v restauraci v Jekatěrinburgu. V tomto městě na Urale novinář pracoval na článku o tom, jak se místní lidé stavějí k válce na Ukrajině, zajímal se také o žoldáckou Wagnerovu skupinu.
Ruská generální prokuratura Gershkoviche obvinila, že na pokyn americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) „shromažďoval tajné informace“ o zbrojovce Uralvagonzavod, jejíž závod asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu vyrábí a opravuje tanky a další vojenskou techniku.
Minulý měsíc soud v Jekatěrinburgu shledal Gershkoviche vinným ze špionáže a odsoudil jej k 16 letům vězení. Už při procesu někteří diplomaté uvedli, že Rusové Gershkoviche zadrželi ve snaze pořídit si „zásobu“ amerických občanů, které by mohli vyměnit za ruské občany zadržované na Západě.
Rusko a Bělorusko v rámci výměny propustily i dalších patnáct lidí. Rusko převzalo při výměně v Ankaře deset lidí, včetně v Německu usvědčeného vraha a důstojníka ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova. Šlo o největší výměnu vězňů mezi Moskvou a Západem od konce studené války.
„Propuštění nás uchránilo od smrti“
Propuštění ruský opozičník Jašin ve čtvrtek v německém Bonnu řekl, že se nikdy nesmíří s rolí emigranta a jeho cílem je návrat do Ruska. Na tiskové konferenci vystoupil společně s dalšími propuštěnými kritiky ruského režimu, Vladimirem Kara-Murzou a Andrejem Pivovarovem. Ten řekl, že propuštění je uchránilo od smrti. Kara-Murza uvedl, že o chystané výměně dopředu nevěděl.
„Nedal jsem svůj souhlas, aby mě poslali mimo Rusko,“ řekl Jašin. „Co se stalo 1. srpna, není výměna. Je to mé vyhoštění z Ruska, proti mé vůli. Mým prvním přáním v Ankaře bylo koupit si letenku a vrátit se do Ruska,“ prohlásil Jašin, který dále uvedl, že odmítl podepsat žádost o milost adresovanou Putinovi.
Podle jeho slov mu však naznačili, že jeho návrat do vlasti by zabránil jakékoliv další výměně a jiní političtí vězni by přišli o šanci dostat se na svobodu.
Také Kara-Murza uvedl, že žádost o milost nepodepsal. A naznačil, že by se chtěl do vlasti vrátit. Bývalý ředitel hnutí Otevřené Rusko a opoziční politik Pivovarov poděkoval všem, kteří se na výměně podíleli, a uvedl, že výměna dala naději dalším politickým vězňům.
