21. července 2019 13:07 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Je globální oteplování mýtus? Prozkoumejte vývoj v jakémkoliv městě na světě v interaktivní analýze

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: MICHAL SVÁČEKMAFRA

NEW YORK Že se klima otepluje a přibývá teplých dní? To je v podstatě všem jasné, ale už není tak jednoduché přesně určit rozdíly mezi teplotami dříve a dnes. Deník The New York Times přináší zajímavou analýzu, kde si může každý zadat svůj rok narození a bydliště. Načež mu algoritmus mu ukáže, jak se teploty v daném místě vyvíjely a kam se ještě mohou vyšplhat.

Deník The New York Times využívá data, která nashromáždili vědci, ekonomové a analytici z univerzit v Kalifornii či Chicagu. Ačkoliv tvorba této interaktivní analýzy byla velice složitá, pro uživatele je její využití nesmírně jednoduché. Do příslušných políček stačí napsat rok narození a místo bydliště. Následně se objeví křivka, doprovázená krátkým komentářem, která čtenáři umožní zjistit, jak se od jeho narození teploty vyvíjely a kam se posunou do doby, než mu bude 80 let.

Analýza, kterou si můžete sami projít, nevyužívá přesné teploty, protože sběr takových dat by byl mnohem náročnější a především zdlouhavější. Využívá takzvaných horkých dnů, tedy dnů, kdy se teploty vyšplhají na 32 stupňů Celsia a více. Nalézt lze ve vyhledávači prakticky všechny obce na světě, včetně těch v České republice.

Jak se posunuly české metropole či nejmenší obec u nás?

Pro ukázku si vezměme situaci z roku 1980 v porovnání s dneškem. Jak se za tu dobu změnily teploty v Praze, Brně či Ostravě? Analýza ukazuje, že posun není téměř žádný, alespoň tedy v počtu horkých dnů. V Praze byl takový den v roce 1980 jen jeden, nyní můžeme zažít až dva ročně. Nicméně letos už jsme v červnu několik takto horkých dnů zažili. 

Do roku 2060 je však velice pravděpodobné (jak vyplývá z analýzy), že takových dnů bude přibývat. Mělo by jich být zhruba pět, přičemž jejich počet může vystoupat až na devět. A křivka bude nadále stoupat. Podobně je na tom například Paříž, kde vědci očekávají takřka stejný vývoj.

Brno je na tom o něco hůře. Už v roce 1980 zažívali tamní obyvatelé dva horké dny ročně, nyní to je zhruba sedm a v roce 2060 se budou muset připravit na zhruba 13 horkých dní. Počet se však může vyšplhat až na 18 dní, kdy se teploty přehoupnou přes 32 stupňů Celsia. 

Někde na půl cesty mezi Prahou a Brnem (ne geograficky, ale teplotně) se nachází Ostrava. Ta se z jednoho horkého dne dostala za poslední téměř čtyři dekády na čtyři a postupně se posune až na průměrných devět opravdu teplých dní ročně. 

Analýza pamatuje i na ty nejmenší obce. Například ve Vysoké Lhotě v okrese Pelhřimov v Kraji Vysočina, kde žije jen 15 obyvatel, vědci počítají s minimálními změnami, ačkoliv i zde se oproti roku 1980 čeká narůst. Na začátku osmdesátých let se zde horké dny nevyskytovaly prakticky vůbec, v budoucnu by měly být až tři.

Jak je vidět, tak ve vyhledávači narazíte s velkou pravděpodobností i na svou obec či město.

Komu jsou data vědců a odborníků ze Spojených států málo, může si projít archiv Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Zde je možné najít průměrné a reálné teploty, včetně vypočítané odchylky, od roku 1961 dodnes. Letošní extrémně horký červen byl například o více než šest stupňů Celsia v průměru teplejší než červen roku 1980. 

Podle dat ČHMÚ byl také například loňský rok nejteplejší v historii měření a ten letošní možná laťku opět posune o něco výš. Klimatologové se také shodují, že i nadále je v Česku hlavním problémem sucho.

Lidovky.cz

Najdete na Lidovky.cz