Dánsko již dříve uvedlo, že do grónské metropole Nuuku vyslalo asi stovku vojáků a že podobný počet je také ve městě Kangerlussuaq na jihozápadě arktického ostrova. Dánsko v Grónsku pořádá cvičení Arctic Endurance, do kterého se zapojilo několik evropských členů NATO.
Nově vyslaní dánští vojáci, kteří do Grónska přiletí v pondělí večer, míří podle informací armády do Kangerlussuaqu. Stanice TV2 poznamenala, že fakt, že do Grónska cestuje i Boysen, je významným signálem.
Trump tvrdí, že USA potřebují získat Grónsko kvůli své národní bezpečnosti. Pokud se tak nestane, hrozí podle amerického prezidenta to, že se ostrov dostane pod vliv Ruska a Číny.
Ulrikke Andersenová z grónské metropole Nuuku už se smířila s tím, že v případě americké vojenské invaze bude muset uprchnout ze svého domu a zanechat v něm staré rodiče, protože ti už by odejít nezvládli. Někteří obyvatelé plní mrazáky potravinami a kanystry vodou či benzinem, nakupují generátory. Jiní spřádají plány na evakuaci.
Andersenová, která se živí pronájmem turistických ubytování, se domnívá, že možnost války existuje. „Mám pocit, že stát se to může, a člověk si začne představovat, co by dělal. Když jsem na procházce, když venčím psa, představuju si, jak by vypadaly tyhle ulice. Žiju tu pokojně už 40 let,“ svěřila se agentuře AFP.
Dánsko v Davosu nebude, Trump anoDánsko kvůli napjaté situaci týkající se Grónska odřeklo účast na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu, které tam začíná dnes, uvedla agentura Bloomberg. Do Davosu naopak míří rozsáhlá americká delegace, kterou povede osobně Trump. Šéf WEF Börge Brende před týdnem sdělil, že Američané budou mít na fóru svou největší a nejvýše postavenou delegaci v historii tohoto ekonomického zasedání. |
Televizor v jejím obývacím pokoji, obložený dekoracemi s motivy domorodých Inuitů, vysílá stále dokola záběry amerického prezidenta. Ten zcela ignoruje přání Gróňanů, kteří aspirují na získání nezávislosti, stejně jako námitky Dánska, jež nad největším ostrovem světa drží ochrannou ruku. Trump prohlašuje, že chce toto arktické území „tak či onak“ získat do vlastnictví USA.
Ostrov, který je z 81 procent pokryt ledem, nemá silniční spojení. Na dvacet tisíc obyvatel Nuuku se tak z hlavního města může v případě potřeby dostat jedině letadlem či po moři.
„Dřív jsem byla připravena za svou zemi zemřít, ale když jsem pak měla dítě, všechno se změnilo,“ říká Ulrikke s odkazem na svou dvanáctiletou nevlastní dceru Anike.
Věříte, že se spor o Grónsko podaří vyřešit diplomaticky?
Ulrikke proto zvažuje dva únikové plány. V případě plíživého převzetí kontroly nad ostrovem ze strany Spojených států chce tato čtyřicátnice odletět s celou rodinou do Dánska, země, jíž jsou občany. V případě náhlé vojenské invaze uprchne lodí do chaty ve fjordu.
„Můžeme lovit, rybařit, žít z přírody. Jsme ve všech směrech zvyklí žít v extrémních podmínkách a máme i všechno, co potřebujeme, jako toaletní papír, kávu, čaj,“ líčí. Takové podmínky „máme ve své DNA“ jako národ, který pro přežití potřebuje jen harpuny, pušky a rybářské háčky, říká.
V kultuře Inuitů je přežití absolutní prioritou
Až jim dojdou zásoby, chystá se Ulrikke s rodinou vrátit na farmu na jihu ostrova, do oblasti, která je dostatečně úrodná pro chov ovcí a zemědělskou činnost. V tomto druhém scénáři by však její 79letý otec a 71letá matka, kteří bydlí o patro výš, s nimi jet nemohli, třebaže na lodi i v chatě je místo pro deset lidí.
Rodičům už to sdělila. „Oni to chápou, protože jsem jim řekla, že potřebujeme lidi, kteří jsou schopni přežít a přizpůsobit se životu v naprosté nouzi. Pro ně by to bylo příliš těžké a oslabilo by to skupinu,“ zdůrazňuje Ulrikke.
„V kultuře Inuitů je přežití absolutní prioritou. Pokud někteří členové skupiny spotřebují příliš mnoho zdrojů a komunitu oslabují, obětují se,“ vysvětluje a na okamžik projeví potlačované emoce.
Grónské úřady nevydaly žádné pokyny, jak se připravit na případnou krizi. Možná proto, že obyvatelstvo je na extrémní situace na vysokém severu zvyklé, možná proto, aby zbytečně nevyvolaly paniku.
Supermarkety jsou nadále dobře zásobené a nezdá se, že by lidé skupovali zboží základní potřeby.
„Přemýšlím, kde bych se schovala a jaké léky bychom měli nakoupit,“ říká studentka Nuunu Binzerová. „Ale ještě jsem to neudělala,“ dodává.
Dvaašedesátiletá podnikatelka Inger Brandtová naopak ujišťuje, že zůstane: „Neodjedu, budu se snažit pomáhat své zemi, dokud mi to síly dovolí. Odjet může být lákavé, ale je nás tak málo, že se navzájem potřebujeme.“
Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami
Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen v pondělí uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel. „Nenecháme na sebe tlačit. Zůstáváme věrni dialogu, respektu, mezinárodnímu právu,“ konstatoval.
Poděkoval zemím, které Grónsko podporují. Jde podle něho o „jasné uznání toho, že Grónsko je demokratickou společností s právem rozhodovat o sobě samotné“.
V pondělí se v Bruselu sejde grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová se šéfem NATO Markem Ruttem. Nielsen k tomu uvedl, že Grónsko trvá na tom, aby se dialog o bezpečnosti Arktidy konal společně s ním a s respektem vůči němu.
Za Grónsko se v uplynulých dnech postavily některé evropské země a Trump o víkendu oznámil, že USA zavedou dodatečná cla na dovoz jejich zboží do doby, dokud Washington neuzavře dohodu o koupi Grónska od Dánska.
