Landry v neděli připomněl, že USA pomohly Grónsko chránit poté, co nacistické Německo obsadilo Dánsko.
„Historie je důležitá. USA bránily suverenitu Grónska za druhé světové války, když to Dánsko nedokázalo. Po válce Dánsko Grónsko znovu obsadilo – obešlo a ignorovalo protokol OSN. Mělo by jít o pohostinnost, ne o nepřátelství,“ napsal na síti X Landry, guvernér Lousiany, kterého Trump minulý měsíc jmenoval zvláštním vyslancem pro Grónsko.
Na jeho slova obratem reagoval dánský velvyslanec ve Spojených státech Jesper Møller Sørensen, který takovou interpretaci historie odmítl s tím, že „fakta hrají roli“. Zdůraznil, že Grónsko je po staletí součástí Dánského království, a připomněl, že minulý týden všech pět grónských stran v parlamentu zopakovalo, že se nechtějí stát součástí USA.
„Nechceme být Američany, nechceme být Dány, chceme být Gróňany,“ uvedl v pátek večer grónský premiér Jens-Frederik Nielsen.
Je sice pravda, že USA za druhé světové Grónsko chránily, události se ale odehrály jinak, než je líčí Landry. Dánský vyslanec ve Washingtonu Henrik Kauffmann v roce 1941 podepsal dohodu s Bílým domem, kterou USA převzaly odpovědnost za obranu ostrova. Dánsko ale zůstalo jeho vlastníkem. Po roce 1945 se Grónsko plně vrátilo pod dánskou správu.
Slovní přestřelka přichází v době, kdy američtí a dánští představitelé podle stanice CBS plánují setkání, na kterém otázku Grónska proberou. Podle diplomatických zdrojů by se jednání mohlo uskutečnit už ve středu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio minulý týden v Kongresu prohlásil, že prezidentu Trumpovi se líbí myšlenka na odkoupení Grónska. Bílý dům posléze uvedl, že vládní úředníci diskutují o řadě možností, jak ostrov získat, včetně použití americké armády k jeho násilnému dobytí.
Zatímco Rubio hrozbu vojenského převzetí bagatelizoval, Trump v neděli večer tuto možnost opět zdůraznil. „Pokud Grónsko nezískáme my, získá ho Rusko nebo Čína, a to nedopustím,“ varoval šéf Bílého domu. Dodal, že Spojené státy ostrov získají „tak či onak“.
Hrozby silového řešení vyvolaly ostrou kritiku mezi americkými zákonodárci i evropskými spojenci. Senátor Tim Kaine uvedl, že demokraté i republikáni v Kongresu by se postavili proti jakémukoli vojenskému kroku namířenému proti Dánsku, členské zemi NATO.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová zároveň varovala, že takový postup by fakticky znamenal konec Severoatlantické aliance a byl by katastrofou pro transatlantickou bezpečnost.
Ostrov obývaný asi 56 tisíci lidmi byl do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má dosud pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
