Bezpečnostní složky předtím po noci plné střetů vytlačily demonstranty shromážděné na centrální Rustaveliho třídě v Tbilisi.
Strana Gruzínský sen podle agentury Reuters v prohlášení uvedla, že „bezpodmínečně stáhne návrh zákona, který bezvýhradně podporovala“, a to údajně kvůli nutnosti omezit „konfrontaci ve společnosti“.
Zákonodárci v prohlášení zároveň sdělili, že iniciativa byla prezentována v negativním světle. „Návrh zákona byl nepravdivě označen za ‚ruský zákon‘ a jeho přijetí v prvním čtení bylo v očích části veřejnosti prezentováno jako odklon od evropského kurzu,“ uvádí se v prohlášení.
Proti normě demonstrovaly od úterý tisíce lidí, kteří se obávali autoritářského směřování země po vzoru Ruska, kde podobný zákon platí již přes deset let. Nad registrovanými organizacemi by podle zákona mělo kontrolu ministerstvo spravedlnosti.
Podle agentury AP navrhovaný zákon skutečně vypadá podobně jako norma přijatá v Rusku v roce 2012. Ruské úřady ji využívají k zavírání nebo diskreditaci organizací kritických vůči vládě. Ruské úřady normu postupně rozšířily a zákon teď používají k potírání občanské společnosti a nezávislých médií, dodává AP.
V ulicích Tbilisi od úterý proti návrhu zákona protestovaly desetitisíce lidí. Demonstranty na centrální Rustaveliho třídě, kde mimo jiné sídlí parlament, podle listu Kommersant bezpečnostní složky rozháněly ještě kolem sedmé hodiny ráno místního času (04:00 SEČ).
Protestující podle stanice Rustavi 2 házeli zápalné lahve a pokračovali ve stavění barikád či zapalovali odpadkové koše. Policie proti demonstrantům podle tiskových agentur tvrdě zasahovala, k jejich rozehnání použila slzný plyn, zábleskové granáty a vodní děla. Desítky lidí byly zatčeny.
Na sociálních sítích se od úterka rychle šířilo video, na kterém demonstranti v čele se ženou s vlajkou Evropské unie odolávají vodnímu dělu.
Návrh zákona schválila vládní většina v parlamentu v úterý v prvním čtení. Zákon měl zajistit, aby se organizace, které získávají více než 20 procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako „agenti pod zahraničním vlivem“ a podrobily se kontrole ministerstva spravedlnosti. Jinak by jim hrozily vysoké pokuty.
Autoři návrhu zákona tvrdili, že je nutný pro transparentnost práce subjektů financovaných zástupci cizích států, jeho odpůrci v něm ale viděli také potenciální překážku pro záměr Gruzie vstoupit do Evropské unie a NATO. Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová prohlásila, že bude zákon vetovat.
Delegace Evropské unie v Gruzii rozhodnutí o stažení návrhu zákona ocenila. „Vítáme oznámení vládnoucí strany o stažení návrhu zákona o ‚zahraničním vlivu‘. Vyzýváme všechny politické představitele v Gruzii, aby obnovili proevropské reformy... aby (země) dosáhla statusu kandidátského státu,“ uvedla delegace na Twitteru. Někteří představitelé EU návrh zákona podle Reuters už dříve kritizovali a uvedli, že by zkomplikoval cestu této zakavkazské země do EU. Ta loni – na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska – neudělila Gruzii status kandidátské země s odkazem na potřebné reformy.
Některé opoziční strany vyzvaly k dalším demonstracím, kterými chtějí docílit „zaručení prozápadního směřování země“. Vyzvaly i k propuštění lidí zadržených při protestech.
Kritici Gruzínského snu tvrdí, že strana má příliš blízko k Rusku a že země se v posledních letech vydala směrem k autoritářství. Gruzínská společnost je po letech konfliktů s Ruskem ohledně Moskvou podporovaných separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie naladěna silně proti Moskvě, což bylo patrné i na demonstracích, kde někteří protestující provolávali heslo „Ne ruskému zákonu!“.
