Dosavadní prezidentka, která nynější parlament pokládá za nelegitimní, uvedla, že prezidentský palác opustí. „Zůstávám jedinou legitimní hlavou státu. Opustím prezidentský palác a budu stát po vašem boku, se mnou zůstane legitimita, vlajka a vaše důvěra,“ řekla Zurabišviliová tisícům lidí, kteří se sešli před sídlem prezidenta, kde čekali na její projev.
Prozápadní prezidentka dříve uvedla, že neodstoupí, dokud nebudou v zemi nové parlamentní volby. K odchodu z prezidentského paláce podle stanice BBC uvedla: „Tato budova byla symbolem pouze tehdy, když zde sídlil legitimní prezident.“
Kavelašvili, kterého některá média označují za krajně pravicového politika, podle agentury AFP složil přísahu během parlamentního ceremoniálu krátce po projevu Zurabišviliové. Po přísaze chválil gruzínské „tradice, hodnoty, národní identitu, posvátnost rodiny a víru“. „Naše historie jasně ukazuje, že po nesčetných bojích na obranu naší vlasti a tradic byl mír vždy jedním z hlavních cílů a hodnot gruzínského lidu,“ pronesl Kavelašvili, který je znám hanlivými komentáři na adresu sexuálních menšin.
Tohoto kritika Západu do úřadu v polovině prosince zvolili členové parlamentu a regionální zastupitelé. Prozápadní opozice i Zurabišviliová Kavelašviliho odmítají a nový parlament vzešlý z letošních voleb, které označují za zfalšované, považují za nelegitimní, přičemž zvolená opozice ho bojkotuje.
Současní zákonodárci podle nich neměli právo vybírat hlavu státu. Gruzínský sen, který podle kritiků sklouzává k autoritářskému vládnutí po vzoru Ruska, obvinění z podvodů během parlamentních voleb odmítá. Také Kavelašviliho označuje za řádně zvoleného prezidenta.
Zurabišviliovou vybrali do čela země Gruzínci v přímé volbě v roce 2018. Gruzínský sen však v roce 2017 prosadil ústavní změny a Kavelašviliho v polovině prosince do čela země vybralo kolegium volitelů složené z poslanců a zástupců regionálních samospráv, které má pod kontrolou Gruzínský sen. Pravomoci gruzínské hlavy státu jsou převážně ceremoniální.
Tisíce Gruzínců stále denně demonstrují proti rozhodnutí vlády pozastavit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Policie se je snaží rozhánět násilím. Stovky zadržených, jakož i desítky novinářů, si stěžují, že se staly oběťmi násilí pořádkových sil i pouličních band ovládaných režimem. Represe vyvolaly v bývalé sovětské republice pobouření a odsoudily je Spojené státy či Evropská unie. Země má cíl dosáhnout vstupu do Unie zakotvený v ústavě a přibližování k EU podporuje podle průzkumů většina Gruzínců.
Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v EU. Vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily. EU kvůli takzvanému zákonu o zahraničním vlivu – prosazenému letos Gruzínským snem – pozastavila gruzínský přístupový proces.
Po parlamentních volbách EU a Spojené státy vyzvaly k vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech. Evropský parlament přijal usnesení, ve kterém uvedl, že parlamentní volby nebyly svobodné a spravedlivé a byly dalším projevem propadu demokracie v zemi.
Protesty pokračovaly i v neděli, tisíce demonstrantů se po projevu Zurabišviliové přesunuly od prezidentského paláce k nedalekému parlamentu a někteří přitom drželi červené karty – v odkazu na Kavelašviliho někdejší fotbalovou kariéru. Zanedlouho se rozešli a přislíbili další protest na večer.
„Ukazujeme mu červenou kartu. Dalším krokem bude jeho vyloučení z hřiště. Gruzínci to určitě udělají, protože to byl cirkus, co dnes v parlamentu uspořádali,“ řekla agentuře AP jedna z protestujících Sofia Šamanidiová.
