V říjnu 2024 vyhrála parlamentní volby konzervativně-populistická strana Gruzínský sen. Ta se dříve stavěla ke vstupu do Evropské unie vstřícně, v posledních letech ale nabrala ostře proruský kurz a po volbách všechny snahy o přiblížení k Unii pozastavila minimálně do roku 2028.
V říjnu 2025 následně podala k Ústavnímu soudu žalobu namířenou proti bývalým vládním stranám Sjednocené národní hnutí, Ahali a Lelo. Součástí návrhu byl i požadavek na zákaz jejich činnosti.
Celé funkční období Gruzínského snu provázejí opakované vlny protestů, které místy přilákaly do ulic až statisíce lidí. Vláda v reakci zadržela stovky demonstrantů, přičemž podle organizace Amnesty International někteří z nich čelili špatnému zacházení či násilí ze strany bezpečnostních složek, v některých případech i mučení.
Hlavní aktéři opoziceSjednocená národní strana Liberálně-konzervativní politická strana. Byla založena v roce 2001. Evropská Gruzie Liberální, středopravicově orientovaná strana. Její historie sahá až do roku 1999, ve své současné podobě však byla založena v roce 2017 nesouhlasícími členy Sjednoceného národního hnutí. Strategie Aghmashenebeli Centristická prozápadní strana. Byla založena v roce 2016 odtrženými členy Sjednoceného národního hnutí. |
I přes snahy o potlačení občanské společnosti a aktivit opozice se 2. března letošního roku spojilo devět parlamentních stran. Mezi signatáře tzv. opoziční aliance patří Ahali, Girchi – Více svobody, Droa, Sjednocené národní hnutí (UNM), Strategie Aghmashenebeli, Evropská Gruzie, Národní demokratická strana, ale i novější politické síly, jako jsou Federalisté a Náměstí svobody.
Jejich společný cíl je podle představitelů aliance jednoznačný – „zachování národní nezávislosti a státnosti“. Předseda strany Ahali Nika Gvaramia doplnil, že se subjekty shodují na společném směřování i konkrétních krocích. „Neodmítáme své politické identity a nevytváříme žádnou jednotnou kandidátku,“ uvedl s tím, že politická jednota je podle něj předpokladem pro „společenskou jednotu“.
Analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček vnímá vznik spojenectví jako jednu z mála možných reakcí na vládní represe. „Iniciativa zároveň odpovídá společenské poptávce po sjednocení a odbourání soutěže mezi opozičními stranami v kontextu proruského posunu v gruzínské politice,“ uvedl pro iDNES.cz. Doplnil však, že nebude snadné dosáhnout změny politického kurzu.
„Změna nenastane pouhými slovy“
Během tiskové konference, kterou svolala Opoziční aliance 31. března, vyhlásila koalice masovou protivládní mobilizaci. Oznámení přišlo v den 35. výročí referenda o obnovení nezávislosti z roku 1991, v němž se přibližně 99 procent hlasujících Gruzínců vyslovilo pro ukončení sedmdesáti let sovětské nadvlády.
Dvouměsíční mobilizace má vyvrcholit 26. května, na Den nezávislosti. Opozice přikládá tomuto dni největší symbolickou váhu a plánuje masové demonstrace napříč celou zemí.
V posledním roce protivládní protesty výrazně utichly, přičemž jedna z březnových demonstrací podle agentury IntelliNews dosáhla účasti zhruba 800 lidí. Podle analytika Havlíčka však stále existuje šance, že se do ulic mohou vrátit desetitisíce demonstrantů.
Evropská unie a NATO v minulosti dlouhé dekády představovaly pilíře gruzínské zahraniční politiky.
Analytik Pavel Havlíček
Havlíček věří, že ve společnosti stále existuje poptávka po prozápadním kurzu s konkrétní orientací k EU a NATO. Upozornil však, že vládní represe si vybírají svou daň a do jisté míry mohou zájem lidí o protesty omezit.
Za jednu z hlavních předností považuje kreativitu a inovativnost demonstrantů. „V poslední době se navíc protesty znovu obnovily a zesílily,“ uvedl analytik s tím, že je nyní pohání noví lidé a nová energie, která se v první vlně postupně vyčerpala.
Za zásadní problém ale označuje roli jednotlivých politiků, kteří proti sobě v minulosti často vystupovali. Pokud má v zemi nastat dlouhodobá stabilita, bude podle něj potřeba tyto spory překonat a nastavit pluralitní vedení opozice se silným lídrem vůči vládě.
Obrat gruzínské politiky
Navzdory domácímu i mezinárodnímu tlaku se zatím nezdá, že by se vláda chystala obrátit svůj narativ. Podle Havlíčka naopak v zemi nadále sílí ruský vliv.
Gruzie navíc udržuje obchodní vztahy s Ruskem. Francouzský deník Le Monde začátkem dubna informoval, že se Moskvě daří obcházet evropské sankce právě prostřednictvím Gruzie.
„Vláda vedená Gruzínským snem by musela zásadně přehodnotit svůj přístup a Rusko by zároveň muselo z různých důvodů oslabit svůj vliv v zemi,“ vysvětluje analytik, podle kterého je kombinace těchto faktorů spolu s tlakem Západu a domácí občanské společnosti klíčem k potenciální změně.
