„Musí být regionální reakce,“ uvedl nejmenovaný guatemalský úředník. „Chceme být součástí řešení,“ řekl agentuře tento zdroj, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity.
Spojeným státům se kvůli napjatým vztahům v poslední době nedařilo deportovat migranty z míst, jako je Nikaragua, Venezuela a Haiti. To by se mohlo stát výzvou pro nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který slíbil deportovat rekordní počet přistěhovalců žijících ve Spojených státech nelegálně.
Trumpův tým již oslovil vlády několika zemí s cílem zjistit, nakolik by byly ochotny přijmout deportované migranty z třetích zemí. Přijmout deportované migranty z třetích zemí podle informací Reuters odmítly například Bahamy či Mexiko.
V roce 2022 podle zprávy amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti pocházelo více než 40 procent přistěhovalců žijících v USA nelegálně z Mexika, což činilo 4,8 milionu z celkových 11 milionů. Následovaly Guatemala, Salvador a Honduras, které dohromady tvořily více než pětinu celkového počtu.
Guatemala byla v přípravě na druhé Trumpovo funkční období ve srovnání se sousedním Salvadorem a Hondurasem obzvláště aktivní a její představitelé se setkali se členy Trumpova přípravného týmu, senátorem Markem Rubiem, kterého si Trump vybral za ministra zahraničí, či zástupci konzervativního think tanku Heritage Foundation.
Tématem těchto jednání byla podle informací Reuters migrace, masové deportace, bezpečnost hranic, obchod s drogami a Čína. Setkání podle Reuters naznačují, že středolevicová vláda guatemalského prezidenta Bernarda Arévala, spojence Bidenovy administrativy, chce s Trumpovou administrativou navázat dobré vztahy, a to navzdory vazbám mezi guatemalskou konzervativní opozicí a mnoha lidmi z okolí zvoleného prezidenta.
