„Bez rozhodné akce je v sázce celá jedna generace,“ zdůraznil UNICEF ve zprávě, která zároveň vyzývá k naléhavé mezinárodní pomoci vysídleným dětem. Kvůli nekončícímu násilí je na Haiti už více než 1,3 milionu z téměř 12 milionů obyvatel bez domova, přičemž asi 680 tisíc z nich jsou děti. V posledním roce se počet těchto dětí skoro zdvojnásobil.
Jedním z nich je dvanáctiletý Henrique Dauphin. Ve škole nebyl už rok – od chvíle, kdy mu místní zločinci zapálili dům. V současnosti přebývá pod děravou plachtou v provizorním přístřešku v sousedství Turgeau v metropoli Port-au-Prince, a to spolu s devíti dalšími lidmi. Celý den hraje fotbal s plastovou lahví od vody.
„Chtěl bych mít možnost chodit do školy. Chtěl bych mít možnost se něco naučit. Ale tady to nejde,“ popisuje chlapec po telefonu pro list The New York Times s tím, že jeho matka je nezaměstnaná a nemůže si dovolit platit synovi školné.
Situace se navíc dál zhoršuje. V nejchudší americké zemi kolabují i základní služby a asi šest milionů obyvatel, z toho 3,3 milionu dětí, potřebuje humanitární pomoc. Vysídlení Haiťané končí v provizorních přístřešcích v oblastech, kde často není dostatečná infrastruktura a chybí i základní vybavení včetně koupelny a tekoucí vody.
Vzhledem k rostoucímu počtu uprchlíků a stále horším podmínkám v táborech navíc humanitární pracovníci ze Světového potravinového programu oznámili, že sníží příděly jídla na polovinu. Téměř 300 tisíc dětí ve věku do pěti let přitom na Haiti už nyní trpí akutní podvýživou.
 |
UNICEF dále upozorňuje, že zločinci mnoho dětí verbují do svých gangů, další se pak stávají oběťmi sexuálního násilí. Nezletilí teď tvoří 30 až 50 procent členů gangů. A jen za prvních šest měsíců letošního roku na Haiti v důsledku násilí zemřelo přes tři tisíce lidí, informoval v červenci Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR).
Mnozí uprchlíci ještě ke všemu přežívají v zónách, které jsou nebezpečné i pro humanitární pracovníky. Rodiny s dětmi se tak nedostanou k centrům s potravinovou pomocí, ke zdravotnickému zařízení ani do škol. Každé čtvrté dítě z těchto důvodů nechodí do školy a kvůli násilnostem gangů tam letos zavřelo na 1 080 škol.
Některé kvůli gangům, jiné proto, že se z nich stalo provizorní ubytování pro rodiny bez domova. V hlavním městě je podle UNICEF částečně nebo zcela zavřeno nejméně 70 procent škol. Proti nečinnosti vlády tak se začátkem školního roku začala další vlna protestů. Lidé bez domova vyzývali politiky, aby dětem zajistili přístup ke vzdělání. Karibský stát nicméně momentálně nemá ani funkční parlament, poslední parlamentní volby, stejně jako ty prezidentské, se konaly v roce 2016.
Sedmatřicetiletý Gerald Delva se z jednoho přelidněného přístřešku vydal za rodinou na venkov. Cesta, jež by mu normálně zabral dvě a půl hodiny, trvala dva a půl dne – ve snaze vyhnout se zločincům, kteří ovládají i hlavní silnice v zemi. Když otec čtyř dětí přišel o své tesařství, vyvázl jen s pár kusy oblečení.
Jeden z jeho potomků by měl nyní nastoupit do školky, další do první třídy. Minulý rok je Delva dvakrát přihlásil do školy, ta však pokaždé zavřela. A zaplacené školné mu ani jedna nevrátila. „Ty děti už viděly tolik špatného, věřím, že jsou traumatizované. Viděli jsme věci, jaké za celý život ne,“ říká Haiťan s tím, že dětem na mobilu pouští kreslené seriály, aby je přivedl na jiné myšlenky. „Chci jen změnu pro své děti,“ přeje si.
Mise se zdvojnásobí, klid je v nedohlednu
V boji s gangy pomáhala od loňského června mezinárodní policejní mise, kterou vedla Keňa. Těmto jednotkám, které čítaly jen asi tisíc policistů oproti původně plánovaným 2 500, se nicméně násilnosti nepodařilo zastavit. Gangy mimo jiné kontrolují až 90 procent metropole a proti místní policii, i se zahraniční posilou, jsou stále ve výrazné přesile.
Koncem září proto Rada bezpečnosti OSN rozhodla, že nová mise má být dvakrát větší než ta, která tam nyní působí. S návrhem přišly Spojené státy a Panama. Pro hlasovalo dvanáct členů Rady bezpečnosti OSN, tři členové – včetně Ruska a Číny – se zdrželi. Obávali se prý, že by nová mise mohla posloužit k jiným než uvedeným účelům.
Schválený návrh počítá s mandátem nové mise na jeden rok. Vedle policistů v ní budou moci sloužit i vojáci a jednotky ponesou název Síly pro potlačení gangů (GSF). Mají mít asi 5 500 členů.
Moc gangů zesílila poté, co v červenci 2021 komando kolumbijských žoldnéřů zabilo prezidenta Jovenela Moïseho. Akci zosnovala zřejmě skupina místních politiků a podnikatelů. Loni v únoru se gangy sdružily do aliance Viv Ansanm, které se podařilo přimět k rezignaci premiéra Ariela Henryho. Ten byl od vraždy Moïseho zároveň prezidentem.
Poté regionální sdružení CARICOM dohodlo plán přechodné vlády pro Haiti, na jehož základě se loni v dubnu ujala prezidentských funkcí přechodná rada. Ta má vést zemi do 7. února 2026, nebo do inaugurace nového prezidenta, a má připravit volby.
