Pašeráci přišli s novou taktikou, hází děti přes plot. USA zveřejnily drastické záběry z hranic s Mexikem |
„Většina lidí nechce odejít ze svého domu, nechce opustit místo, kde vyrostli jejich prarodiče, kde se modlí, kde mohou hovořit svým jazykem,“ prohlásila Harrisová v projevu, který pronesla v hlavním městě Guatemaly, kde počátkem týdne misi zahájila.
Lidé z regionu Střední Ameriky podle ní utíkají proto, že „doma prostě nemohou uspokojit své základní potřeby“. Takovým lidem je pak třeba dát především „naději, že pomoc je na cestě,“ zdůraznila.
  |
A Harrisová pomoc skutečně nabídla. Spojené státy do Guatemaly a sousedních zemí pošlou 310 milionů dolarů (6,5 miliardy korun) okamžitě a celkem 4 miliardy dolarů (83 miliard korun) v příštích několika letech. Peníze mají sloužit mimo jiné k boji se suchem a podpoře místního zemědělství, které se tradičně soustředí na pěstování ovoce, kávy a dalších plodin. Na zvládání pandemie bude vyčleněno půl milionu vakcín.
Boj s větrnými mlýny
USA zároveň zřídí zvláštní skupinu státních zástupců, kteří budou mít za úkol bojovat proti pašování lidí a korupci, což jsou ve Střední Americe chronické problémy. Skupinu budou tvořit američtí prokurátoři, kteří budou spolupracovat se svými protějšky v Salvadoru, Guatemale a Hondurasu. Právě odsud totiž do Spojených států utíká nejvíc lidí.
Bidena hlasitě kritizovala, v Senátu má rozhodující hlas. Kdo je první americká viceprezidentka Kamala Harrisová |
Včera pak Harrisová podepsala memorandum s mexickým prezidentem Andrésem Manuelem Lópezem Obradorem, které se zaměřuje na cílený rozvoj výše zmíněných států severního cípu Střední Ameriky.
Právě Mexiko je z pohledu USA pro stabilitu této oblasti klíčové. Setkání americké viceprezidentky s tamním nejvyšším politikem začalo přátelsky – což je v diplomacii obvyklé –, jeho hlavní část ale skončila až po uzávěrce.
O úspěchu mise Harrisové přitom mnozí pochybují. Američtí komentátoři napříč politickým spektrem jí dávají jen minimální šance na změnu situace. Podle serveru Politico si „dvojka“ po prezidentu Joeu Bidenovi musí vytyčit jen velmi „skromné cíle“.
Deník The New York Times (NYT) upozorňuje na souběh nedostatku zahraničněpolitických zkušeností Harrisové a složitosti problému. Italský list La Repubblica je ještě adresnější než domácí pozorovatelé a v souvislosti s jejím pokusem zamezit přílivu migrantů přes jižní hranici USA píše doslova o „mission impossible“.
Hlavní potíží je všudypřítomná korupce. Právě pro středoamerické státy se kdysi vžil pojem „banánové republiky“. Odkazoval na dominantní orientaci jejich ekonomik na zemědělství, především pak obchod banány, zároveň v sobě skrýval výtku vůči místní politické praxi. Některé korupční kauzy v Guatemale lze přitom podle kritiků vystopovat přímo k prezidentovi Alejandru Giammateiovi.
Zadruhé, přístup Harrisové není v ničem nový. Spojené státy posílají středoamerickým státům miliony dolarů po dekády – bez ohledu na to, zda jsou u moci demokraté, či republikáni. Současný prezident Joe Biden se ještě v roli viceprezidenta v regionu angažoval podobně, jako to nyní činí Harrisová – bezúspěšně.
„(Američané) mi nikdy nepomohli,“ řekl deníku NYT guatemalský farmář Pedro Aguilar. „Kam všechny ty peníze jdou? Kde je ta pomoc? Kdo to ví?“
Byznys, který moc nepřinese
Přesnou odpověď na Aguilarovu otázku nezná nikdo. Kromě korupce však část problému nepochybně spočívá v chybné koncepci zahraniční pomoci. Až 80 procent zakázek na místní rozvoj v regionu totiž šlo mezi lety 2016 a 2020 americkým subdodavatelům, kteří značnou část financí nepředají dál, ale použijí je kromě jiného na nezanedbatelné mzdy.
Harrisovou slaví i Black Lives Matter. Nová viceprezidentka proslula ‚grilováním‘ svědků nebo tancem v dešti |
„Je to byznys,“ řekl NYT profesor Carlos Ponce z Columbijské univerzity, který se na neziskový sektor specializuje. „A ty stejné organizace zakázky získávají znovu a znovu, ačkoli se v minulosti neosvědčily, neměly na nic skutečný vliv a nezměnily také nic,“ dodal.
Jednou z podobných zakázek byl takzvaný projekt venkovských hodnotových řetězců, jenž značnou část z přidělených dvaceti milionů dolarů (418 milionů korun) použil na výstavbu venkovních toalet pro farmáře. Naprostou většinu z nich následně místní rozmontovali a vyrobili z nich tak kovošrot. „Tohle pro zdejší lidi nemá žádný význam,“ uvedl pro NYT Arturo Cabrera z místní státní správy. „(Latríny) neprodukují zisk,“ dodal s tím, že místní potřebují především zvýšit svůj příjem, mají-li mít motivaci, aby v zemi zůstali.
Jižní hranice
Počty migrantů mezitím rostou. Jižní americkou hranici se počínaje letošním rokem snaží nelegálně překročit přes 100 tisíc lidí měsíčně. V dubnu to podle finančního časopisu Forbes bylo 179 tisíc lidí, což je rekord za dvacet let.
Někdy se jedná o osamocené malé děti, které po zažádání o azyl na půdě USA doufají ve vstřícnost amerických orgánů – současnou politikou tamní administrativy je totiž „sjednocování“. To v praxi znamená poskytnutí azylu jejich rodičům. V péči pohraniční stráže se momentálně nachází přes 21 tisíc dětí.
Druhou, větší skupinu migrantů představují dospělí muži bez doprovodu. V dubnu se jednalo až o 60 procent zadržených jedinců. Pocházejí primárně z Mexika – proto je také pro USA klíčové.
