Mocný vůdce Hizballáhu i spojenec Íránu. Kdo byl Hassan Nasralláh, kterého zabili Izraelci

Hizballáh se díky Nasralláhovi stal vojenskou silou mocnější než libanonská armáda a vlivnou silou v libanonské politice. Skupina pod jeho vedením pomáhala s výcvikem bojovníků palestinského hnutí Hamás nebo milic v Iráku a Jemenu. Získala také od Íránu rakety pro použití proti Izraeli.

Nasralláh se narodil v roce 1960 a vyrůstal ve východní bejrútské čtvrti Bourj Hammoud, kde jeho otec provozoval zelinářství. Byl nejstarším z devíti dětí.

Když Libanon v roce 1975 upadl do občanské války, vstoupil Nasralláh do šíitské milice Amal. Zajímal se o teologii a odešel studovat korán do iráckého Nadžafu, později byl ale iráckými úřady donucen k návratu do vlasti.

Poté, co Izrael v reakci na útoky palestinských ozbrojenců napadl v roce 1982 Libanon, Nasralláh spoluzaložil nové hnutí Islámský Amal, které získalo vojenskou a organizační podporu od íránských Revolučních gard a stalo se nejúčinnější ze šíitských milicí, které později vytvořily Hizballáh.

Ten oznámil své založení v roce 1985 publikací otevřeného dopisu, ve kterém označil USA a SSSR za hlavní nepřátele islámu a vyzval k vyhlazení Izraele, který podle něj okupuje muslimské země.

Útoky na ambasády v Turecku i Argentině

Nasralláh stoupal hierarchií Hizballáhu. Od bojovníka se vypracoval na ředitele organizace v Baalbeku, načež šéfoval celé oblasti Bikáa a poté Bejrútu.

Vůdcem Hizballáhu se stal roku 1992 ve dvaatřiceti letech poté, co jeho předchůdce Abbás al-Musáví zemřel při útoku izraelského vrtulníku – Izrael tehdy chtěl docílit propuštění zajatého letce Rona Arada.

Jedním z Nasralláhových prvních kroků ve funkci byla odveta za vraždu al-Musávího. Nařídil raketové údery na severní Izrael, při kterém zahynula dívka. O život přišel i důstojník na izraelském velvyslanectví v Turecku, kterého zabila bomba nastražená v autě. Sebevražedný atentátník pak zaútočil na izraelské velvyslanectví v Buenos Aires v Argentině, kde zabil 29 lidí.

Pod Nasralláhovým vedením se začal Hizballáh přeměňovat ve významnou politickou sílu, která je od této doby zastoupena i v libanonském parlamentu. Nasralláh vedl Hizballáh ke zlepšení a organizaci vojenských schopností, Hizballáh rovněž zahájil rozsáhlý sociální program. Cílem Hizballáhu bylo vypudit z Libanonu izraelské jednotky, ty odešly v roce 2000. „Hizballáh dosáhl prvního arabského vítězství nad Izraelem,“ tvrdil Nasralláh.

Hizballáh se stal klíčovým spojencem Íránu i hnutí Hamás. Mnohé země, včetně Spojených států, Británie, Ligy arabských států a několika arabských států, jej označují za teroristickou organizaci. EU zařadila na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí. Rusko považuje Hizballáh za legitimní společensko-politickou sílu Libanonu.

První izraelské nálety přežil bez úhony

Až do roku 2006, kdy bojovníci Hizballáhu podnikli přeshraniční útok, při němž zabili osm izraelských vojáků a dva další unesli, panoval na izraelsko-libanonské hranici relativní klid. Akce vyvolala masivní izraelskou reakci. Izraelská letadla bombardovala základny Hizballáhu, zatímco Hizballáh vypálil na Izrael na čtyři tisíce raket.

Během měsíčního konfliktu zahynula tisícovka Libanonců, převážně civilistů a 119 izraelských vojáků a 45 izraelských civilistů. Cílem izraelských náletů se stal i Nasralláhův dům a kanceláře, vůdce Hizballáhu ale přežil bez úhony.

V roce 2013 Nasralláh prohlásil, že Hizballáh vstupuje do nové fáze své existence a vysílá bojovníky do Sýrie, aby pomohli svému Íránem podporovanému spojenci, prezidentu Bašáru Asadovi, potlačit povstání. „Je to naše bitva,“ řekl podle stanice BBC.

Ta připomíná, že když v roce 2019 vyvolala hluboká hospodářská krize v Libanonu masové demonstrace proti politické elitě, která je dlouhodobě obviňována z korupce a špatného hospodaření, Nasralláh zpočátku vyjadřoval sympatie s voláním po reformách. Jeho postoj se ale změnil, když protestující začali požadovat kompletní přepracování politického systému.

Nasralláh odmítl v ostřelování Izraele přestat

V roce 2021 Nasralláh prohlásil, že hnutí Hizballáh má na 100 tisíc bojovníků. Západní výzkumné ústavy odhadují, že Hizballáh disponuje 25 tisíci stálých bojovníků a přibližně 20 až 30 tisíci záložníků. Částečně je financuje Írán, nemalou podporu získává Hizballáh také ze Sýrie.

Poté, co bojovníci Hamásu loni 7. října vtrhli do jižního Izraele a zavraždili tam na 1 200 lidí, začal Hizballáh takřka denně útočit na izraelské obce a vojenská stanoviště podél hranice. Hnutí tvrdí, že tak činí na podporu Hamásu ve válce s Izraelem v Pásmu Gazy.

V posledním týdnu se napětí vyostřilo po sérii explozí pagerů a vysílaček využívaných Hizballáhem a následných izraelských úderech proti Hizballáhu na jihu Libanonu. Hizballáh výbuchy komunikačních zařízení přičetl Izraeli. Ten se k nim oficiálně nepřihlásil.

Nasralláh ve své veřejné reakci řekl, že jde o bezprecedentní ránu, kterou Izrael překročil veškeré meze, a pohrozil odvetou. Prohlásil, že jde o vyhlášení války. Také poznamenal, že Hizballáh doufá, že izraelské jednotky vstoupí do jižního Libanonu, protože by to pro tuto skupinu znamenalo „historickou příležitost“. Podle Nasralláha zvýšil Hizballáh svou bojovou pohotovost.

Izraelská armáda v sobotu oznámila zabití Nasralláha při pátečním vzdušném útoku v Bejrútu. Hnutí se ke zprávám o jeho smrti zatím oficiálně nevyjádřilo.