Zatímco spojenecké armády osvobodily už v roce 1944 a na jaře 1945 okupovaná evropská území, fronta druhé světové války se přesunula do oblastí Pacifiku. Adolf Hitler i Benito Mussolini byli po smrti a Německo poražené, Itálie přešla na stranu Spojenců. Hrdé a fanatické Japonsko se ale jako poslední země fašistické osy Berlín-Řím-Tokio vzdát nechtělo.
Útoky na Hirošimu a Nagasaki
Poté, co japonská vláda odmítla přistoupit na výzvu vítězných mocností k úplné kapitulaci, byla z nařízení amerického prezidenta Harryho Trumana svržena 6. srpna 1945 atomová puma zvaná Little Boy na japonské město Hirošima. Ještě definitivnější tečkou za válkou v Tichomoří byl pak druhý americký jaderný útok, tentokrát na město Nagasaki 9. srpna 1945. Důsledky byly tak drtivé, že donutily japonského císaře Hirohita již 15. srpna k vyhlášení konečné kapitulace, která byla stvrzena podpisem na bitevní lodi Missouri 2. září 1945. Tehdy doopravdy skončila druhá světová válka.
Atomový hřib po výbuchu bomby v Hirošimě
Jaderný hřib nad Nagasaki, 9. srpna 1945.
Válka byla ukončena až svržením bomby na Hirošimu a Nagasaki.
Archivní snímek z 8. srpna 1945 z Hirošimy.
Svržení bomb na Hirošimu (na snímku) a Nagasaki v srpnu 1945 tak bylo vojenským úderem směřujícím k porážce nepřítele i odstrašující lekcí stávajícímu spojenci.
Válka v Tichomoří
 Atomová bomba Fat Man, kterou americká armáda shodila na japonské přístavní město Nagasaki.  Douglas MacArthur podepisuje Japonskou kapitulační smlouvu na palubě americké bitevní lodi Missouri |
Proč? Výklady se liší!
Japonsko se spojilo s Německem na základě společné nacionální ideologie, která definovala Japonce jako „vyšší rasu Dálného východu“. Pro Hitlera bylo Japonské císařství silným spojencem, zdaleka však nedocenil míru jejich válečného odhodlání. Útokem na Pearl Harbor, který vtáhl USA do války, mu Japonci udělali čáru přes rozpočet. Druhá světová válka se tedy konfliktem Japonců a USA rozšířila i do Tichého oceánu.
Další možné důvody USA pro použití atomové bomby:
|
Navzdory mnoha porážkám Japonci ve válce pokračovali. Chlapci byli vychováni, aby položili život za císaře, nic jiného neznali, a proto bez pochyb odcházeli do sebevražedných akcí. Velení americké armády však nechtělo posílat statisíce mužů na smrt, i proto se snažilo předejít invazi na japonské ostrovy, která by pro americké vojáky znamenala velké ztráty. Nakonec padlo rozhodnutí použít jadernou bombu, respektive dvě.
Kdo shodil bombu na Hirošimu?
Americký bombardér B-29 Superfortress nesl všeobecně známou přezdívku „Enola Gay“. Letci totiž pro štěstí pojmenovávali letouny podle jmen svých nejbližších, mnohdy i proto, aby v okamžiku smrti mohli být s nimi. Pilot Paul W. Tibbets tedy napsal na letoun jméno své matky Enola Gay. I díky fotografiím posádky s letadlem, které obletěly svět, už mu toto jméno zůstalo. Další zajímavostí je, že Tibbets si podle deníku New York Post původně myslel, že jde o indiánské jméno, ve skutečnosti se však jednalo o přesmyčku slova „alone“.
Tibbets však nebyl v letadle sám. Kromě něj a druhého pilota Roberta A. Lewise byl na palubě též Thomas Ferebee a Morris R. Jeppson, kteří měli na starosti bombu, navigátor Theodore „Dutch“ Van Kirk nebo radista Richard Nelson. Jistě stojí za zmínku, že na palubě byl operátor radaru českého původu Joseph Stiborik. Většina z nich se o cíli své mise dozvěděla až po vzletu.
Přeživší z Hirošimy se bojí, že svět zapomene. Svého rozhodnutí nakonec litovali i piloti bombardérů |
Kolik lidí bomby v Hirošimě a Nagasaki zabily?
Oběti se spočítat nedají, protože míra utrpení není měřitelná fyzickou smrtí. I Japonci, kteří přežili, si nesli trvalé zdravotní problémy, o bolesti ze ztráty blízkých nemluvě. I další generace žijí pod tíhou tohoto traumatu.
Odhaduje se, že během výbuchu a prvních hodin zemřelo v Hirošimě 70 až 80 tisíc lidí, především civilistů, a do konce roku se počty obětí vyšplhaly až na 100 tisíc lidí, včetně těch, kteří zemřeli na popáleniny a nemoc z ozáření. Pokud budeme počítat i oběti podlehnuvší vleklým zdravotním problémům spojeným s výbuchem a radiací, pak je to 120 až 140 tisíc. Důsledky vystavení radiaci se však mohou projevit i po dlouhém čase, včetně rozvoje rakoviny, a oběti tedy přibývaly i v následujících letech.
Mrtví po útoku na Nagasaki se rovněž počítali na desetitisíce, 40 tisíc na místě, až 80 tisíc do prosince 1945. Celkově až 100 tisíc obětí výbuchu, nemoci z ozáření, popálenin a rakoviny.
Oběť atomové bomby v Hirošimě. Žena utrpěla těžké popáleniny, vzory na její kůži jsou z kimona, které měla oblečené při výbuchu.
Vojenští zdravotnicí pomáhají přeživším bezprostředně po výbuchu atomové bomby.
Drábová k výročí Hirošimy: Radioaktivita? Zabíjela jen z menší části, přeživší posunuli vědecké poznání |
Původní cíl byl jiný
Proč padla volba zrovna na Hirošimu a Nagasaki? Jednalo se o dobré strategické terče. Hirošima byla velkým městem s důležitými armádními skladišti a přístavem a současně dobrý radarový cíl, jehož geografické umístění mezi kopci zintenzivňovalo důsledky exploze. Vedle něj mezi další možné cíle patřilo bývalé hlavní město a průmyslové centrum Kyoto nebo Kokura s jedním z největších skladišť munice. Nakonec se města ocitla v pořadí: Hirošima – Kokura – Niigata – Nagasaki. Zatímco Kyoto ochránil jeho historický význam, na straně Kokury stálo počasí a Niigata se jevila jako málo významný cíl.
VIDEO: Před 80 lety zažil svět první jaderný výbuch. Americký pokus všechny ohromil |
Jak vypadají Hirošima a Nagasaki dnes?
Při útoku na Hirošimu bylo zničeno až 70 % domů a obě města se na dlouho stala synonymem smrti. Přesto brzy ožila, podařilo se je plně obnovit jako moderní sídla, na která tíže minulosti nedopadá zdaleka tak, jak bychom čekali. V Hirošimě žije zhruba 1,2 milionu obyvatel, v Nagasaki kolem 400 tisíc. Získala zpět svůj průmyslový význam, v Hirošimě sídlí automobilka Mazda, Nagasaki má jako přístav významné místo v lodní dopravě. Zvýšená radiace už ani v jednom z nich také nehrozí.
Uctění památky obětí výbuchu atomové bomby před 75 lety v Hirošimě. V pozadí je vidět takzvaný Atomový dóm.
Budovy s českou stopou, které odolaly zkáze.
Zástupkyně rodin obětí předává seznam list válečných obětí starostovi Hirošimy Kazumimu Matsuiovi.
Svržení atomové bomby na Nagasaki připravilo o život až 80 000 lidí, převážně civilistů.
Atomové peklo. Hirošima, město které povstalo z popela |
Názor Američanů a Japonců na jaderné útoky a současné zbrojení
Americká veřejnost byla většinu času spíše nerozhodná. Dlouhodobé statistiky ukazovaly, že třetina Američanů se staví za oficiální verzi, druhá třetina proti a třetí se nepřiklání ani k jedné straně. 80. výročí zavdalo příčinu k novým otázkám a zdá se, že mladší generace (vzdálená poválečným výkladům) v současnosti zvyšuje podíl těch, kteří s bombardováním nesouhlasí.
Co je to „nuclear deterrence“?„Jaderné odstrašení“ potenciálních agresorů má za cíl varovat před drtivými důsledky vojenské agrese, a tím zachovat mír a bezpečí. |
Japonsko sice odsuzuje útoky na Hirošimu a Nagasaki z roku 1945 a podporuje globální jaderné odzbrojení, v názorech na použití jaderných zbraní do budoucna však jednotné není. Navzdory nevoli koaliční strany Komeito, obětí Hirošimy i části veřejnosti odmítla vládnoucí strana účast na jarní schůzce OSN ohledně zákazu jaderných zbraní. A to s odůvodněním, že v současném vyhroceném bezpečnostním kontextu je „teorie odstrašení“ i prostřednictvím jaderných zbraní nezbytná.
My všichni jsme „hibakuša“. Radioaktivní spad se nachází po celé planetě, nejen kvůli útokům bombami |
Jaký je vztah Japonska a USA dnes?
V roce 1951 byla poprvé podepsána a v roce 1960 novelizována Smlouva o vzájemné spolupráci a bezpečnosti mezi Spojenými státy a Japonskem. Na základě americko-japonské aliance funguje mezi oběma zeměmi strategická spolupráce i náhled na obranu včetně „jaderného zastřešení“.
Ekonomické vztahy jsou ovšem napjaté, zejména poté, co prezident Donald Trump vyhlásil zavedení vysokých cel, mimo jiné i na automobilový export.
Lidé přišli uctít památku obětí výbuchu atomové bomby v Hirošimě.
Japonský předseda vlády Šinzó Abe pokládá věnec u památníku obětí výbuchu atomové bomby v Hirošimě.
Účastníci vzpomínkové piety v Hirošimě, včetně starosty Kazumiho Matsuie, musí i během ceremoniálu dodržovat bezpečnou vzdálenost.
