Jako historický okamžik popisuje CNN hlasování zastupitelstva ve městě Asheville. To jednomyslně rozhodlo o reparacích pro černochy, kteří v něm žijí a tvoří dvanáct procent tamní populace.
Samotné reparace nemají spočívat v přímém vyplácení peněz černošské komunitě. Město ale za pomoci investic do konkrétních obytných zón plánuje smazávat sociokonomické rozdíly mezi černochy a bělochy, které jsou podle zástupců města způsobené rasovou segregací z minulosti. Ke stejnému kroku pak vyzývají i zákonodárný sbor a federální vládu USA.
VIDEO: Pohled do zóny v Seattlu. Rebelové hlásí, že je policie ignoruje, v parcích si zakládají komunitní zahrádky |
Plán má ale své trhliny. Již na jednání zastupitelstva se podle CNN údajně ozývaly hlasy, že chybí konkrétní údaj, kolik peněz bude reparační plán město stát. To uznala i jedna ze zasedajících Sheneika Smithová. „Potřebujeme si sednout ke stolu, abychom si stanovili výdaje a znázornili, jak souvisí s uvedenými cíli,“ uvedla.
Reakce obyvatel Asheville na rozhodnutí města byly podle amerických médií smíšené. Někteří s reparacemi souhlasí, jiným přijdou urážlivé a zbytečné – myslí si, že by černoši dokázali ve městě uspět i bez nich. Našli se i tací, kteří takové „odškodnění za minulost“ považují za neupřímný krok města ve snaze získat podporu. „Naše snahy v tomto směru nemají osobní pohnutky,“ reagovala na kritiku starostka města Esther Manheimerová.
Úvahy o reparacích v minulosti
Otázka reparací v USA nicméně není ničím novým. Myšlenka odškodnění černošského obyvatelstva za roky v otroctví se objevila již po americké občanské válce (1861-1865). Tehdy se uvažovalo, že kompenzace bude spočívat v daru šestnácti hektarů půdy a jednoho mezka. Nápad však po desítky let narážel kvůli své nákladnosti a neochotě politiků na odpor a postupně vymizel ze scény.
Dřív půda a mezek, teď jsou ve hře biliony dolarů. Demokraté chtějí odškodnit Afroameričany za otroctví |
Hovořit o něm začaly politické špičky opět až roku 2014. Tehdy spisovatel Ta-Nehisi Coates vydal článek v magazínu The Atlantic s názvem „Případ reparací“. Řada zákonodárců poté v dané tématice rozeznala možnost k zisku hlasů černošské populace a vzala ho za své. Problémem při celoplošném prosazení reparací ale zůstávají finance. Podle odhadů právníků či akademiků se náklady pohybují v rozmezí stovek miliard až bilionů korun. Nelze se tedy divit, že už od roku 1991 leží v Kongresu zákon Johna Conyerse o odškodnění, který nikdy nebyl předložen k projednání.
