Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvV souvislosti s útokem libanonského hnutí zemřel příslušník izraelského vojenského námořnictva a další dva jsou zranění, uvedla armáda.
Armáda podle serveru The Times of Israel (ToI) prověřuje okolnosti úmrtí. Námořník byl ale zřejmě zraněn při explozi rakety izraelského protivzdušného systému Iron Dome. Námořník byl na palubě lodě, která se nacházela u severního pobřeží Izraele. Některé záběry podle serveru ukazují, že raketa vybuchla v těsné blízkosti plavidla, její úlomky se našly na palubě. Není vyloučeno, že raketa z nějakého důvodu loď přímo zasáhla.
Další dva zranění námořníci nejsou v ohrožení života.
Hizballáh v komentáři pro média v neděli uvedl, že hnutí vyvinulo snahu, aby jeho odveta proti Izraeli nevyvolala rozsáhlou válku. Představitel Hizballáhu řekl, že hnutí s odvetou posečkalo kvůli „politickým úvahám“, zejména kvůli rozhovorům o příměří v Pásmu Gazy. Nepřímá jednání, která zprostředkovávají Spojené státy, Egypt a Katar, se konají tento týden.
Mířili na vojenské cíle
Podle propagandistického videa chtělo hnutí zasáhnout stanoviště a základy izraelské armády. To ve svém odpoledním proslovu potvrdil i Nasralláh, podle kterého se hnutí rozhodlo neútočit na civilní cíle ani na infrastrukturu, včetně Ben Gurionova letiště. Podle Nasralláha byla mezi cíli i jedna základna u Tel Avivu.
Podle izraelské armády se Hizballáhu nepodařilo zasáhnout vojenské cíle, uvedl server The Times of Israel (ToI). Židovský stát předtím podnikl na Hizballáh preventivní útok.
Izraelská armáda pokračuje v ostřelování jižního Libanonu. Informace o zraněných či škodách nejsou jasné. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari v neděli večer uvedl, že při izraelských úderech z nedělního rána zemřelo nejméně šest příslušníků Hizballáhu. Libanonské úřady dříve informoval o třech mrtvých.
Podle Hagariho se do preventivního izraelského úderu zapojilo přes 100 bojových letounů, které zasáhly 270 cílů. „Na rozdíl od toho, co tvrdí Hizballáh, základny izraelské armády nebyly zasaženy,“ uvedl podle serveru The Times of Israel Hagari.
„Dnes (v neděli) ráno jsme odhalili přípravy útoku Hizballáhu na Izrael. Po konzultaci s ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu jsme dali pokyn armádě, aby jednala proaktivně a tuto hrozbu odvrátila,“ řekl na jednání vlády izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kterého citoval deník Haarec.
Hamás zaútočil raketou na předměstí Tel Avivu
Palestinské teroristické hnutí Hamás, s nímž Izrael vede od října válku v Pásmu Gazy, vítá útok Hizballáhu na Izrael. Informovala o tom agentura AFP.
Ozbrojené křidlo hnutí Hamás následně v neděli večer oznámilo, že směrem k území Izraele vystřelilo raketu. Ve městě Rišon Lecion, které leží na okraji Tel Avivu nedaleko Ben Gurionova mezinárodního letiště, se rozezněly varovné sirény. O případných obětech se izraelská média nezmiňují. Izraelská armáda tvrdí, že raketa dopadla do neobydlené oblasti.
Raketový útok je odvetou za „izraelský masakr civilistů“, uvedlo ozbrojené křídlo Hamásu. Sirény ve městě Rišon Lecion se podle deníku Haarec naposledy rozezněly na konci ledna.
Hamás také odmítá nové požadavky Izraele předložené při rozhovorech o dohodě o příměří a propuštění rukojmích. Požaduje, aby se jednání vedla o verzi textu ze začátku července. V neděli to podle agentury Reuters řekl vysoký představitel hnutí Usáma Hamdán. Informace o brzkém uzavření dohody o příměří jsou podle něj mylné. Z Káhiry, kde se konaly rozhovory o příměří, odcestovaly delegace Izraele i hnutí Hamás.
Také jemenští povstalci Húsíové útok libanonského šíitského hnutí uvítali, podle serveru BBC ho označili za odvážný čin a pohrozili vlastním útokem na Izrael.
„Tato tvrdá a cílená reakce hluboko do sionistické entity je fackou do tváře izraelské vládě,“ uvedl Hamás v prohlášení, z něhož cituje AFP. Jemenští šíitští povstalci svému spojenci Hizballáhu k útoku blahopřáli a označili ho za odvážný a také za „silnou a účinnou“ reakci.
Spojené státy se nezúčastnily úderů izraelských sil
Spojené státy se nezúčastnily úderů izraelských sil proti libanonskému hnutí Hizballáh. S odkazem na vysokého představitele amerického ministerstva obrany to v neděli uvedla agentura AFP. Washington však Izraeli poskytoval informace, aby mohl židovský stát lépe čelit útoku libanonského hnutí. Americký ministr obrany Lloyd Austin později nařídil, aby v oblasti byly přítomny dvě americké letadlové lodě.
„Spojené státy se nezapojily do preventivních úderů Izraele,“ uvedl nejmenovaný představitel. Izrael podle něj nepotřeboval ani přímou pomoc v likvidaci úderu ze strany Hizballáhu. „Poskytli jsme (Izraeli) zpravodajské informace, kontrolu a průzkum pro sledování úderů přicházejících od libanonského Hizballáhu,“ popsal představitel americkou pomoc poskytnutou Izraeli.
V prohlášení ohledně telefonátu s izraelským ministrem obrany Joavem Galantem americké ministerstvo obrany uvedlo, že Austin nařídil, aby v oblasti zůstaly dvě letadlové lodě. Podle agentury Reuters tak jde o změnu původních plánů, podle kterých letadlová loď Abraham Lincoln měla nahradit v oblasti bojovou skupinu kolem letadlové lodě Theodore Roosevelt.
V neděli do Izraele přicestoval předseda sboru náčelníků štábů ozbrojených sil Spojených států Charles Brown. Jednat by měl s izraelskými vojenskými představiteli, uvedla agentura Reuters. Brown se vydal tento týden na cestu do regionu a navštívil Jordánsko a Egypt.
Izraelská armáda uvedla, že při preventivních úderech krátce před pátou hodinou ranní přibližně stovka jejích stíhaček zasáhla v jižním Libanonu tisíce odpalovacích zařízení Hizballáhu, která byla připravena k palbě na severní a střední Izrael. Izraelský ministr obrany Joav Galant v zemi vyhlásil na 48 hodin stav nouze.
Libanonské hnutí tvrdí, že vypálilo na sever Izraele více než 320 raket a že zasáhlo 11 izraelských vojenských základen, což Izrael nepotvrdil. Uvedl ale, že Hizballáh zřejmě cílil na budovy izraelské vojenské rozvědky a tajné služby Mossad ve středním Izraeli. Izraelská armáda uvádí, že Hizballáh vyslal ráno na sever Izraele 210 raket a zhruba 20 dronů. Některé zachytila izraelská protivzdušná obrana, další spadly do neobydlených oblastí.
#BREAKING #Israel army says that #Hezbollah has planned to fire thousands of rockets and drones to the North and to Tel Aviv area, 100 fighters jets were involved in the preemptive strikes https://t.co/2iCdKjrlAq
Izrael a Hizballáh vedly v minulosti několik válek. Libanonské hnutí vzniklo v roce 1982, kdy Izrael ve snaze zničit palestinské hnutí odporu vpadl do Libanonu a okupoval téměř polovinu země. Cílem Hizballáhu bylo tehdy vypudit izraelské jednotky, které odešly až v roce 2000. Ani pak napětí neskončilo a v létě 2006 vyústilo v měsíční válku. I poté se Hizballáh a izraelská armáda přes hranici ostřelovaly. Tyto boje výrazně zesílily loni po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.
Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvOd loňského října se Hizballáh, který je spojencem Hamásu, a izraelská armáda na hranici ostřelují téměř denně. Podle serveru The Times of Israel (ToI) si tyto akce vyžádaly na izraelské straně smrt 26 civilistů a 19 vojáků, zatímco v Libanonu zemřely desítky civilistů. Hizballáh uvádí, že při nich zahynulo na 430 jeho členů, zejména v Libanonu, ale také v Sýrii, a rovněž na 70 členů skupin spřízněných s Hizballáhem.
Nebezpečí otevřené války Izraele s Hizballáhem se zvýšilo koncem července, kdy Izrael na předměstí Bejrútu zabil vysokého velitele libanonského hnutí Fuáda Šukra. Den na to byl v Teheránu, zřejmě rovněž Izraelem, zabit politický lídr Hamásu Ismáíl Haníja, což dále zesílilo obavy z války v regionu.
Hizballáh v neděli oznámil, že první fáze odvety za Šukrovu smrt skončila. Na 17:00 je k situaci ohlášen projev lídra Hizballáhu Hasana Nasralláha. Mimořádně v neděli o situaci jednaly také vlády Izraele a Libanonu.
Navzdory izraelsko-libanonským útokům budou zřejmě pokračovat v Káhiře jednání o příměří v Pásmu Gazy a o propuštění rukojmích, které Hamás zadržuje od loňského října. Server ToI s odvoláním na izraelské činitele informoval, že do Káhiry míří izraelský vyjednávací tým v čele s šéfem Mossadu Davidem Barneou a ředitelem bezpečnostní služby Šin Bet Ronenem Barem. Zástupci Hamásu byli v Káhiře v sobotu. Izrael a Hamás jednají nepřímo za zprostředkování Egypta, Kataru a Spojených států.
Aerolinky ruší lety
Francouzská letecká společnost Air France a některé další aerolinky kvůli eskalaci konfliktu mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh zrušily lety do Tel Avivu a Bejrútu. Aerolinky Air France pozastavily lety do těchto dvou měst nejméně do pondělí, kdy situaci znovu posoudí, uvedla agentura AFP. Řada leteckých společností kvůli napětí v region nelétá do Tel Avivu či Bejrútu už několik týdnů.
V neděli lety do Izraele či v opačném směru zrušily mimo jiné společnosti Air France, Aegean či Wizz Air, informuje deník Haarec. Jordánský vlajkový dopravce Royal Jordanian pozastavil lety do Bejrútu, neuvedl ale na jak dlouho.
Agentura AFP napsala, že na bejrútském mezinárodním letišti byla zrušena řada letů, některé byly odkloněny do jordánského Ammánu. Bejrútské letiště leží blízko jižního předměstí libanonské metropole, v němž sídlí Hizballáh. Mezinárodní Ben Gurionovo letiště u Tel Avivu přerušilo provoz krátce po páté ranní asi na dvě hodiny.
Ředitel Ben Gurionova letiště Udi Bar Oz novinářům v poledne místního času (11:00 SELČ) řekl, že situace na letišti se pomalu vrací do normálu. Letiště podle něj mělo v neděli odbavit více než 50 tisíc cestujících z 310 mezinárodních letů.
