Oběti masakrů se podle jerevanského tisku staly svatými kolektivně, nikoli jednotlivě. Arménská apoštolská církev, jedna z nejstarších křesťanských církví na světě, svatořečením tradičně šetří. Kanonizace je podle agentury Armenpress první po několika stovkách let.
Petra Procházková z JerevanuTisíce lidí se v podvečer vydaly do centra Jerevanu. Koncert rockové skupiny System od a Down ochromil běžný chod města. Podle sdělení úřadů deset tisíc policistů hlídalo centrum, bezpečnostní opatření byla zpřísněna, auta se do okolí náměstí Republiky, kde koncert probíhal, vůbec nedostala. Všichni Arméni, ať už mají na uznání genocidy ze strany různých států jakýkoliv názor, včera vzpomínali na své předky. Přesně v 19:15 - čas byl vybrán symbolicky - byly oběti genocidy nejvyšším arménským duchovenstvem ve svatém stolci Etchmiadzin kanonizovány. Celá Arménie se v tu chvíli strnula a naslouchala stům úderů zvonů ve všech arménských chrámech. Tragédie, která se stala před sto lety, jakoby každému z dnešních Arménů znova probíhala před očima. Mnozí se zastavili na ulici a modlili se, někteří plakali. |
Arménie přijala křesťanskou víru jako státní náboženství v roce 301 jako první země světa. Církev má historicky 700 svatých, z nichž bylo dosud 63 Arménů.
Před hlavními vzpomínkovými akcemi, plánovanými na pátek, dnes arménští politikové a zahraniční hosté uctili odkaz obětí staleté tragédie na Globálním fóru proti zločinu genocidy, které se konalo v Jerevanu.
Místní média zaujala mimo jiné slova místopředsedy českého Senátu Zdeňka Škromacha, který na akci zastupuje Českou republiku. „Žijeme v těžké době, kdy některé státy stále řinčí zbraněmi,“ citovala z jeho projevu agentura Arminfo. Světové společenství musí podle senátora usilovat o to, aby s vědomím historického odkazu dokázalo zabránit podobným zločinům proti lidskosti, jakým bylo vyvražďování Arménů.
  |
Arménský prezident Serž Sargsjan na konferenci řekl, že „nejlepším lékem pro potomky viníků genocidy je neselhávající paměť“. S narážkou na oficiální stanovisko Turecka, které tezi o genocidě odmítá, Sargsjan prohlásil, že památku obětí by měli uctít jak potomci obětí, tak viníků. „Cestou k usmíření není popírání, ale vzpomínka,“ řekl prezident.
Jako genocidu uznává tragický válečný osud Arménů kromě Arménie dalších 22 zemí světa, například Německo, Itálie, Francie, Kanada nebo Rusko. Před připomínkou stého výročí hovořil o vyvražďování Arménů jako o genocidě i papež František. Česká republika oficiálně termín genocida neužívá, přestože prezident Miloš Zeman loni tento výraz při návštěvě Sargsjana v Česku použil.
