1. října - V referendu se vyslovilo 92 procent hlasujících pro odtržení Katalánska od Španělska; volební účast činila 43 procent. Madrid už dříve označil referendum za ilegální a snažil se mu zabránit soudně i silou. Španělská policie zasahovala obušky a gumovými projektily proti lidem, kteří se dožadovali otevření některých volebních místností. Podle katalánské vlády bylo zraněno přes 800 lidí, většina z nich lehce.
3. října - Španělský král Felipe VI. ostře kritizoval separatisty.
6. října - Třetí největší španělská banka Caixabank oznámila, že přesune sídlo z Katalánska do Valencie. Rozhodlo se přestěhovat své sídlo do jiných částí Španělska na 2500 katalánských firem.
Španělský ústavní soud zrušil platnost katalánské deklarace o nezávislosti |
10. října - Většina katalánských poslanců podepsala deklaraci o nezávislosti, jejíž platnost byla ale okamžitě pozastavena; katalánský premiér Carles Puigdemont vyzval Madrid k dialogu. Španělský premiér Mariano Rajoy dal poté Puigdemontovi dvě lhůty, v nichž měl vyjasnit, zda už nezávislost vyhlásil, a obnovit v Katalánsku stav neodporující ústavě. Jinak Rajoy pohrozil dočasným omezením katalánské autonomie, což umožňuje španělská ústava.
16. října - Policie zatkla dva separatistické lídry Jordiho Sáncheze z Katalánského národního shromáždění (ANC) a Jordiho Cuixarta z organizace Ómnium Cultural kvůli organizování zářijových protestů proti raziím španělské policie na úřadech katalánské vlády.
19. října - Summit EU označil spor o Katalánsko za vnitřní záležitost Španělska. Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani uvedl, že nezávislost nikdo v Evropě neuzná.
21. října - Rajoy po mimořádném zasedání španělské vlády oznámil, že jeho vláda dočasně převezme přímou správu Katalánska s cílem obnovit tam ústavní pořádek a uspořádat nové volby do tamního regionálního parlamentu.
Katalánci blokují silnice.
27. října - Katalánský parlament, ovládaný separatisty, schválil rezoluci o nezávislosti; opozice hlasování bojkotovala. Krátce nato horní komora španělského parlamentu schválila návrh španělské vlády na omezení autonomie Katalánska.
28. října - Španělská vláda oficiálně převzala vedení Katalánska. Sesadila katalánskou vládu, rozpustila tamní parlament a vyhlásila na 21. prosince regionální volby. Puigdemont sesazení své vlády neuznal.
29. října - V Barceloně demonstrovaly statisíce lidí za jednotné Španělsko.
30. října - Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení místního parlamentu ze vzpoury, za což jim hrozí až 25 let. Snaha o nezávislost Katalánska odporuje španělské ústavě.
Puigdemont a katalánští exministři byli podmínečně propuštěni |
V Barceloně se protestuje proti katalánské nezávislosti.
- Expremiér Puigdemont odjel s několika katalánskými exministry do Belgie, někteří se posléze vrátili.
31. října - Španělský ústavní soud pozastavil platnost rezoluce o nezávislosti z 27. října
- Puigdemont odmítl spekulace, že chce požádat v Belgii o azyl. Řekl, že chce katalánský problém přenést do srdce Evropy.
2. listopadu - Španělský soud uvalil vazbu na sesazeného katalánského vicepremiéra Oriola Junquerase a dalších osm exministrů, kteří dorazili k soudu v Madridu. Jeden exministr byl den nato propuštěn na kauci.
3. listopadu - Španělský soud požádal Belgii, aby Puigdemonta a čtyři exministry pobývající v Bruselu zatkla.
5. listopadu - Puigdemont se spolu se čtyřmi exministry vydal belgické policii. O den později byli propuštěni, nyní čekají v Belgii na rozhodnutí o vydání do Španělska, kde jim hrozí až 25 let vězení za vzpouru.
7. listopadu - Dvě stovky katalánských starostů demonstrovaly v Bruselu před sídlem Evropské komise za propuštění katalánských politiků ze španělského vězení. Setkali se i s Puigdemontem.
8. listopadu - Španělský ústavní soud anuloval deklaraci o nezávislosti Katalánska z 27. října. Podle soudu odporuje španělské ústavě.
- Katalánští demonstranti zablokovali některé silnice na severovýchodě Španělska. Kvůli stávce, kterou vyhlásila část katalánských odborů, jsou neprůjezdné i některé trasy do Francie.
Skupiny lidí demonstrovaly za sesazené členy katalánské vlády
Ve středu proti uvěznění několika členů sesazené katalánské vlády demonstrovaly skupiny lidí, kteří blokovali na řadě míst Katalánska silnice a vlaky. Demonstranti blokující silnice ve středu využili generální stávku, kterou vyhlásily jedny z tamních odborů. Tisíce lidí protestovaly proti krokům španělské vlády také v centru Barcelony a ve městě Girona. Samotná generální stávka měla minimální dopad, neboť větší odborové svazy se k ní nepřipojily. Už od časného ráno skupiny demonstrantů s transparenty „Svobodu pro politické vězně“ blokovaly silnice zejména v okolí Barcelony a také některé trasy do Francie. Ochromena byla i dálnice mezi Barcelonou a Madridem. Na několika místech zasahovala katalánská policie, větší incidenty ale nebyly hlášeny. Omezeny byly odpoledne také některé spoje vysokorychlostní železnice (AVE) v Barceloně a v Gironě. Bez větších problémů se naopak obešla veřejná doprava v Barceloně, kde také zůstala otevřena valná většina obchodů či kaváren. Normálně fungoval barcelonský přístav, jehož zaměstnanci se ke stávce nepřipojili. Omezen nebyl ani provoz letiště. Více se stávka projevila v menších městech, jako je Vic, Berga či Manlleu. Podle španělských úřadů stávkovala asi třetina katalánských škol, větší protesty pořádali vysokoškoláci. Ke stávce se připojily například dvě barcelonské univerzity. Velká demonstrace za propuštění uvězněných katalánských politiků a separatistických vůdců se konala v Gironě. Konfederace katalánských svazů (CSC) vyhlásila stávku oficiálně za zvýšení platů a zlepšení podmínek na trhu práce. Učinila tak ale v době krize, kterou vyvolaly snahy vedení Katalánska o odtržení od Španělska a která se v posledních dvou týdnech vyhrotila. |
