Tragická střelba v orlandském klubu Pulse náhodou odhalila sexuální orientaci některých obětí. Třeba Gertrude Mercedová zjistila, že byl její 25letý syn gay, až když ji policie informovala o jeho smrti v klubu Pulse. Masakr otřásl gay komunitou a spustil vlnu spontánních přihlášení se k sexuální menšině.
Obama: V Orlandu střílel muž nakažený extremismem z internetu |
Jen pár hodin poté, co v orlandském klubu Pulse došlo ke střelbě, se teenager Carvin Casillass rozhodl odhalit svou orientaci. Přišel za otcem a přiznal mu: „Tati, jsem gay.“
„Musel jsem jim to říct,“ řekl 19letý Casillass pro The New York Times, který chodil do klubu Pulse přes rok, aniž o tom jeho rodiče věděli. Jeho matka, původem z Kuby, ho vychovala v rámci přísných religiozních pravidel. Pravidelně ho brala do kostela, kde stále poslouchal, že homosexuálové skončí v pekle. „Každým dnem se to stávalo čím dál víc mou součástí. Věděl jsem, že to dál nemůžu tajit.“ vypráví Carvin.
Jeho otec, který se živí jako automechanik, synův coming-out (odhalení orientace - pozn. red.) v den masakru přijal. Obešel stůl, políbil ho na čelo a řekl „OK, Papa“, jde o jeden z projevů lásky v latinské komunitě.
Spouštěč přiznání
Většina lidí, kteří v klubu byli v časných ranních hodinách 12. června, byla příliš mladá na to, aby si pamatovala vypuknutí krize spojené s nemocí AIDS. Právě doba rozpuku AIDS znamenala pro homosexuály zlom, píše The New York Times. Mnohé z nich to přimělo přiznat svou orientaci - alespoň rodině na smrtelné posteli. Někteří starší členové orlandské gay komunity vidí podobně i tuto post-Pulse katarzi. Akorát se zásadním rozdílem.
„Tentokrát jsme o dost dál v našem vlastním sebeuvědomění a sebepřijetí,“ říká 60letý Tom Dyer, který zaznamenává historii homosexuální komunity v oblasti centrální Floridy. Kroniku vede od roku 1994, kdy založil Watermark, místní časopis pro lesby, gaye, bisexuály a transsexuály.
  |
Těžké přijetí
Ne všechny rodiny přijímají orientaci svých dětí jednoduše. Pedro Julip Serrano, 41letý gay a aktivista, se zúčastnil osmi pohřbů obětí střelby v klubu Pulse.
Oběti masakru v Orlandu: oceněný student či manažer, jenž se obětoval za přítele |
Na dvou pohřbech si Serrano všiml, že se příbuzní obětí stydí. „Vypadalo to, že by se raději se svými blízkými rozloučili v soukromí, bez větší pozornosti. Nechtěli, aby někdo věděl, že jejich dcera byla lesba nebo syn gay. Vycítil jsem to a viděl jsem to. Chtěl jsem za nimi přijít, obejmout je a říct jim, že na tom přece není nic špatného,“ řekl pro The New York Times Serrano.
‚Nemůžu najít partnera‘
Cory Richards (24) tančil v ranních hodinách se svým partnerem Enriquem L. Riosem Jr. 12. června v klubu Pulse. Ani jeden z nich neřekl rodičům, že je gay. Zhruba v devět hodin ráno, když se Cory dostal z místa masakru, zavolal svému otci a plakal mu do telefonu.
„Nemůžu najít svého přítele,“ naříkal otci do telefonu a neustále to opakoval. „Cože?“ nechápal otec. „Je to můj partner, ne můj kamarád,“ vysvětlil mu syn. „Je mi jedno, čím jsi. Jsi můj syn. Netušil jsem to, ale budu to respektovat,“ snažil se ho otec uklidnit.
Partner Richardse při střelbě zahynul. Matka Enriqua Riose Merced Riosová se dozvěděla o smrti svého syna po telefonu, bydlí totiž tisice kilometrů od Orlanda. Ihned jí volal také Richardsův přítel Cory.
Merced Richardsová ho pozvala na synův pohřeb. A on přijal. „Alespoň ho uvidím a budu se případně moct zeptat na nějaké otázky,“ řekla k pozvání Richardsová.
Richardsová si myslela, že její syn je heterosexuál. Vychovala ho podle baptistické víry a oba si byli blízcí. „Je to hříšná přirozenost,“ řekla k homosexualitě, stále oblečená v nařasených církevních šatech a vysokých podpatcích po nedělní mši, popisuje The New York Times. „Ale pořád bych svého syna milovala,“ dodala.
Tragédie zasáhla mnoho lidí.
Leyda a Mane Hernandezovi, kteří žijí v Orlandu, se zpočátku s orientací svého syna těžce vyrovnávali. Enakai Hernandez jim o tom řekl před deseti lety, když mu bylo 17. „Vyrostl jsem v Puerto Ricu, ve městě Ponce,“ říká jeho otec a dodává, „neustále jsme si z gayů dělali legraci.“ Enakai Hernandez, 27letý umělec, chodil do klubu Pulse pravidelně několik let. V osudný den ale zůstal doma, protože byl nemocný. Když zjistil, co se stalo, dal se do pláče. Jeho matka se ho snažila utěšit.
„I když nejsem hrdá na to, že můj syn je gay, akceptuji to,“ říká Leyda Hernandezová. „Respektovala jsem to předtím a nyní to respektuji ještě víc. Vím, že je spousta lidí nenávidí. Ale jsou to normální lidské bytosti, které jsou stejné jako my ostatní,“ dodává matka Enakaie.
