Honduraské ministerstvo zahraničí na Twitteru uvedlo, že Tegucigalpa uznává pouze jednu Čínu a zároveň, že Tchaj-wan je neoddělitelnou součástí čínského území.
Tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu pak podle agentury Reuters sdělil, že Honduras požadoval velké množství peněz. Už dříve se mluvilo o tom, že země chtěla 2,5 miliardy dolarů (55 miliard Kč) za pokračování své dosavadní politiky, kdy uznávala ostrovní stát, a nikoliv pevninskou Čínu.
„Tchaj-wan se nenechá zatáhnout do dolarové diplomacie s Čínou,“ řekl k tomu v týdnu Wu, který zdůraznil, že jeho země nepodlehne čínskému tlaku.
Gran noticia: China y Honduras ya tienen relaciones diplomáticas.
Great news: China and Honduras have diplomatic ties.
重大消息：中国与洪都拉斯建立外交关系。 https://t.co/pjM3KKZj3A
Kroku středoamerické země v poslední době leccos naznačovalo. Například v tomto týdnu se honduraský ministr zahraničí Eduardo Enrique Reina vydal na návštěvu Číny s cílem podpořit navázání diplomatických vztahů s Pekingem. Tchaj-wan v reakci na to povolal do vlasti svou velvyslankyni v Hondurasu.
Čína v posledních letech zesílila tlak na omezení mezinárodního vlivu Tchaj-wanu a tvrdí, že demokraticky spravovaný ostrov je čínským územím bez práva na udržování oficiálních vazeb s jinými státy.
Podle Tchaj-wanu se Čína snaží uplatit státy Střední Ameriky a Karibiku, aby s ostrovem omezily vztahy. V prosinci 2021 s Tchaj-wanem přerušila dlouholeté vztahy Nikaragua, která zároveň prohlásila, že ostrov je „nezcizitelnou součástí čínského území“. Vztahy s Tchaj-wanem v uplynulých letech ukončily také například Salvador, Panama, Dominikánská republika či Kostarika.
Česko se podobně jako většina států v otázce Tchaj-wanu drží politiky jedné Číny a oficiálně uznává jenom pevninskou Čínu. S ostrovem ale Česká republika navzdory protestům Pekingu udržuje čilé kontakty. Český prezident Petr Pavel si po svém zvolení v lednu telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen a tento týden zahájila návštěvu Tchaj-wanu předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
