Merkelová označila velikonoční uzávěru za svou chybu, zavádět se proto nebude |
Křesťanští demokraté (CDU), kteří jsou nejsilnější vládní stranou v Německu, mají za sebou perný týden. Jejich hlavní tváře, k nimž patří vedle kancléřky Angely Merkelové i ministr zdravotnictví Jens Spahn a několik zemských premiérů, čelí už několik týdnů kritice, že Německo nedokáže dostat pod kontrolu pandemii a zároveň zaostává v očkování.
Jak moc nespokojená je veřejnost, ukazuje propad CDU ve volebních průzkumech. Ze včera zveřejněného reprezentativního šetření, které si objednala veřejnoprávní televize ZDF, vyplývá, že pro křesťanské demokraty by nyní hlasovalo pouze 28 procent voličů. To je o sedm procentních bodů méně než před měsícem.
V přízni voličů si naopak polepšili Zelení, a to o čtyři procentní body na 23 procenta. O dva procentní body navíc by oproti únoru získala i protimigrační Alternativa pro Německo (AfD) s dvanácti a liberální Svobodní demokraté (FDP) s devíti procenty. O něco si pohoršili i sociální demokraté (SPD), kteří se podílejí nejenom na celostátní vládě, ale vedou vlády v sedmi z 16 spolkových zemí.
Srovnatelný pokles zaznamenala i důvěra ve vládu a její schopnost vyřešit koronavirovou krizi. Jestliže koncem února souhlasilo s jejím postupem ještě 55 procent dotázaných, nyní je to pouze 38 procent občanů.
Zřejmě nic nedokládá tápání německých vládních činitelů lépe, než velmi kritizované jednání kancléřky se zemskými premiéry zkraje týdne. Po jedenáctihodinovém maratonu v úterý nad ránem oznámili, že během nadcházejících velikonočních svátků bude v Německu úplně zmrazený veškerý veřejný život. Od Zeleného čtvrtka až do večerních hodin Velikonočního pondělí měly být až na několik výjimek zavřeny všechny obchody a továrny měly přerušit výrobu.
Německo vyřadilo Česko, Rakousko a Slovensko ze seznamu oblastí s mutacemi koronaviru |
Kancléřka Merkelová tento radikální krok obhajovala tím, že zmíněných pět dní může zbrzdit nastupující třetí vlnu koronavirové pandemie. Nikdo z účastníků schůzky ovšem nedomyslel, že Zelený čtvrtek ani Velký pátek nejsou nikde v Německu svátkem.
S pracovním volnem během zmíněných dní by tudíž byla spojena spousta otazníků, například jak by to bylo u firem s náhradou ušlého zisku. Ani křesťanské církve, které ještě během loňských Velikonoc souhlasily se zákazem bohoslužeb, už nebyly podle všeho ochotny vzdát se znovu veřejného slavení nejdůležitějšího křesťanského svátku v roce.
  |
V reakci na to zatáhla Merkelová za pomyslnou záchrannou brzdu. Pouhých 24 hodin po rozhodnutí o velikonoční uzávěře označila původní záměr za chybu, kterou vzala na sebe a několikrát se za to veřejnosti omluvila. Mnohé překvapila rychlost, s jakou na vzniklé dohady a potenciální zmatky reagovala, a zejména pak její veřejná omluva. Kancléřka v tom ale pravděpodobně viděla jedinou cestu, jak aspoň trochu vypustit tlak z vařícího kotle. Čelila mimořádně silné kritice i ve vlastních řadách. Když například minulé úterý, čili několik hodin po nočním jednání se zemskými premiéry, přišla na poslanecký klub vlastní strany, mělo se tam diskutovat ve značně vyhroceném duchu.
Někteří účastníci to prý přirovnávali k atmosféře z doby velké migrační krize roku 2015, kdy byla nálada v klubu podobně napjatá. Řada poslanců největší vládní strany už totiž několik týdnů čelí tlaku voličů ve svých obvodech. Požadují, aby už skončila situace, kdy se v Německu v pravidelných intervalech střídají lockdown s rozvolňováním. Mnozí ze zákonodárců se obávají, že jim to voliči na podzim při příštích volbách do Spolkového sněmu spočítají a oni už nebudou zvoleni.
Z pohledu části německé opozice byly zmatky okolo tvrdého velikonočního lockdownu dostatečným důvodem, aby Merkelová požádala znovu o důvěru v parlamentu. To ovšem kancléřka obratem odmítla s argumentem, že i nadále cítí podporu ze strany poslanců.
Ještě před rokem, během první vlny pandemie, byli přitom kancléřka Merkelová i ministr zdravotnictví Spahn v Německu mimořádně oblíbeni. Mimo jiné i proto, že tehdy postupovali velmi obezřetně a směrem k veřejnosti se jim dařilo vysvětlovat, proč vláda přijala omezení kvůli pandemii.
