Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

‚Hrdinný Asad‘ či ‚zvýšení daní‘. Sedm polopravd, kterými se hájili Trump s Clintonovou

Svět

  18:00
ST. LOUIS/PRAHA - „Nejšpinavější“ předvolební debata prezidentských kandidátů historie mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou se nesla ve znamení osobních urážek. Oběma kandidátům se ale povedlo i několik faktických přešlapů. Trump například lhal o Asadovi a jeho bojových cílech, Clintonová zase mlžila v případě úniku její e-mailové konverzace.

Kandidáti na prezidenta USA: Hillary Clintonová a Donald Trump během druhé prezidentské debaty v St. Louis. foto: Reuters

1. Trump obvinil Clintonovou, že se smála znásilněným ženám v době, kdy zastupovala jako právnička muže obviněného právě z tohoto deliktu. Kromě toho také řekl, že kandidátka demokratů „zákeřně“ útočila na reputaci žen, jež v minulosti obvinily jejího manžela ze sexuálního obtěžování.

Clintonová ve skutečnosti nikdy nebyla viděna, že by se smála znásilněným ženám. V roce 1975 skutečně v Arkansasu obhajovala muže obviněného ze znásilnění dvanáctileté Kathy Sheltonové. Odešel ale s nižším trestem, protože obžaloba ztratila klíčové důkazy. Po letech se v interview kandidátka demokratů k případu vracela a projevila skutečné znechucení z detailů znásilnění. V interview se sice smála, avšak pouze procedurálním detailům případu, uvádí britský The Independent.

Poslal bych vás za mříže, útočil Trump na Clintonovou. ‚Nevkusná debata‘ Američany pohoršila

Co se týče útoků na ženy, které vystoupily proti Billu Clintonovi, neexistuje žádná spojitost mezi jejich stížnostmi a cílenou snahou zdiskreditovat je ze strany současné demokratické kandidátky. V roce 1992 se sice oba manželé při Clintonově kampani postavili proti herečce Gennifer Flowers, která uvedla, že s tehdejším kandidátem měla sexuální styk, ale neexistuje žádný důkaz, že by se kandidátka demokratů aktivně snažila zničit její reputaci. To stejné platí pro Moniku Lewinskou (ta měla s tehdejším prezidentem Clintonem v roce 1997 sexuální poměr a Clinton to později přiznal) . V roce 2000 vyšlo najevo, že Clintonová ji v hovorech se svou přítelkyní, politoložkou Diane Blairovou, označila za „narcistku, která je úplně mimo“, avšak nikdy nevedla kampaň za její veřejnou diskreditaci, jak píše web Quartz.

2. Clintonová tvrdila, že po rok dlouhém vyšetřování stále neexistují důkazy o tom, že by někdo napadl její e-mailovou schránku.

V roce 2015 vyšetřovala FBI Clintonovou kvůli tomu, že využívala osobní server k oficiální komunikaci ve funkci ministryně zahraničí. Z tisíců mailů, které se v její schránce nacházely, totiž 22 patřilo k přísně tajným. Hrozilo tedy, že se informace dostanou do nepovolaných rukou.

Prohlášení kandidátky demokratů není ověřitelné. Je totiž dokázáno, že bylo až příliš jednoduché nabourat se jí do e-mailového úložiště. Podle zjištění agentury AP se mohli uživatelé na dálku připojovat a ovládat jej. Neexistovala přitom žádná nadstandardní ochranná opatření a podle specialistů americké vlády se byli schopní do schránky nabourat i amatérští hackeři. Je tedy vysoce pravděpodobné, že informace unikly.

Jakým způsobem svůj e-mail Clintonová administrovala, nikdy nevysvětlila. Ani veřejně nesdělila, jaká byla jeho bezpečnostní opatření. Šéf FBI James Comey tehdy řekl, že Clintonová a její tým se chovali v nakládání s tajným materiálem příliš bezstarostně, ale vyšetřování uzavřel a trestní oznámení nakonec nepodal.

3. Trump znovu zopakoval, že by nikdy neposlal jednotky do Iráku.

Ve skutečnosti se kandidát republikánů v roce 2002 vyjadřoval na podporu irácké invaze v rozhovoru s Howardem Sternem. Jde tedy o jednoduše ověřitelnou lež. Je však potřeba přiznat, že v březnu 2003 Trump prohlásil, že ekonomice USA skýtá větší hrozbu Severní Korea než Irák. Proti invazi však veřejně nikdy nevystoupil.

Reakce kandidátů na prezidenta USA, Hillary Clintonové a Donalda Trumpa, na...
Republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump hovoří při druhé prezidentské...

4. Trump řekl, že nemá rád Asada, ale podporuje jeho snahu zničit Islámský stát, což prý syrský vůdce ve spolupráci s Ruskem aktivně dělá.

Je pravda, že syrský prezident zahrnuje Islámský stát mezi teroristy spolu s dalšími opozičními skupinami, proti kterým bojuje. Jeho armáda se ale soustředí pouze na boj proti rebelům a opozičním jednotkám. V současnosti se soustředí pouze na jejich pozice v Aleppu. Proti Islámskému státu bojují USA, Turecko, kurdské milice a syrská opozice, ne však Asad. Podobně je to s Ruskem, které bombarduje pouze pozice syrských opozičních sil a jeho nálety nejsou mířeny proti IS.

5. Trump v odpovědi na otázku, jestli někdy sexuálně napadl ženu, odpověděl „ne“.

Ačkoliv za to nikdy nebyl odsouzen, víckrát byl z takového chování obviněn. Na začátku devadesátých let realitního magnáta ze znásilnění obvinila jeho tehdejší žena Ivana. V rozvodových materiálech uváděla, že byl velmi násilný. Soud však tato obvinění nepotvrdil. Ze sexuálního obtěžování jej obvinila i Jill Harthová, která jej v roce 1997 chtěla přesvědčit ke společnému podnikání. Uvedla, že „ji pod stolem osahával pod sukní“ a v jednom případě ji „přitlačil ke stěně a osahával“. Ani v tomto případě soud obvinění nepotvrdil, Trumpovo tvrzení tak je sporné a neověřitelné.

Sledovali jsme on-line: Clintonová s Trumpem měli šanci zaujmout voliče v druhém duelu

6. Trump uvedl, že Clintonová chce zvyšovat Američanům daně, zatímco jeho cílem je snižovat je. Clintonová kontrovala, že její protivník by především zvýšil daně rodinám střední vrstvy.

Republikánský kandidát pronesl zavádějící tvrzení, protože Clintonová má za cíl zvýšit daně pouze nejbohatším 5 procentům Američanů. Sám sice nabízí řešení, které by snížilo daně jedincům i společnostem, ale podle Tax Policy Center by se to projevilo především u nejbohatších Američanů. Částečnou pravdu má i Clintonová, protože Trump chce eliminovat daňové výjimky pro jednotlivce a nahradit je vyššími odpisy z daní pro celé rodiny. Pro svobodné rodiče či větší rodiny se třemi a více dětmi by však tyto odpočty nedokázaly nahradit eliminované osobní výjimky, píše The Independent.

7. Clintonová řekla, že pokud by se Obamova zdravotnická reforma Obamacare, kterou současný prezident zavedl jako plošné zdravotní pojištění pro většinu populace, zrušila podle Trumpa, lidé by ztratili všechny benefity a muselo by se začít se zdravotnickou reformou od úplného začátku.

Úplné zrušení Obamacare by skutečně znamenalo, že by se musel systém zdravotnictví budovat od začátku, ale republikáni v Kongresu slíbili, že chtějí Obamacare pouze nahradit tak, aby se stát nějak postaral o občany, kteří by tím přišli o pojištění. Problematické ale je, že zatím neřekli, jak toho docílí. Pravdu má však kandidátka demokratů v tom, že pokud by se přistoupilo na Trumpovo řešení, podle nedávné studie RAND Corporation by se počet ze dne na den nepojištěných Američanů zvedl o 20 milionů.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!