Třiašedesátiletý Éric Zemmour se narodil na pařížském předměstí. Jeho rodiče přišli do Francie z Alžírska během francouzsko-alžírské války v 50. letech. Otec, původem berberský Žid, byl záchranářem, matka se starala o domácnost. Zemmour vystudoval prestižní francouzskou vysokou školu Sciences Po, nepodařilo se mu však dostat se mezi největší francouzskou elitu – na École nationale d’administration, vysokou školu, již absolvovala většina francouzských prezidentů. Neúspěšně se na ni hlásil hned dvakrát.
  |
V roce 1986 získal první práci v novinách a od té doby se Zemmour stal oceňovaným, ale i velmi kontroverzním a kritizovaným autorem. Objevoval se pravidelně v televizi, v rozhlasových diskusích a jeho články publikovaly nejprestižnější tiskoviny.
Macronova ‚nekampaň‘. Prezident sváděl voliče v baště Le Penové, opozice jeho počínání označuje za cirkus |
Stal se symbolem revolty proti francouzské intelektuální většině. Svými názory, jako je nekompatibilita islámu a Francouzské republiky či odmítání imigrace, doslova vyrážel protivníkům dech. Řada novinářů jej považovala za „ducha doby“ Francie. A Zemmour toho uměl využít. Vybudoval si širokou základnu diváků a posluchačů. Přestože hlásal mnohdy mnohem radikálnější názory než předsedkyně krajně pravicového hnutí Národní sdružení Marine Le Penová, dokázal je podle komentátorů deníku Le Figaro sdělovat s „nádechem intelektuálna“.
Právě s Le Penovou si je Zemmour do značné míry podobný. Opakovaně říkal, že děti z Afriky a Blízkého východu bez doprovodu jsou potenciální vrazi, zloději a sexuální násilníci. Pronášel, že muslimové vnímají džihádisty jako dobré muslimy. Dvakrát byl usvědčen z podněcování nenávistných projevů a vyvolávání rasového násilí, propagoval rasové konspirační teorie.
Konec novináře, začátek politika
Zemmour totiž své názory vykládal ve svých knihách, nikoli na demonstracích či od řečnických pultů. Sám sebe označoval za gaullistu a bonapartistu, milovníka Francie. Ve své knize z roku 2014 Sebevražda Francie: 40 let, které porazily Francii tvrdí, že za úpadkem země stojí neoliberalismus a že vysoká rozvodovost vedla k sexuální deprivaci a krizi mužnosti bílých Francouzů. „Francie již není predátorem, ale kořistí,“ napsal.
„Jeho projevy se jednoznačně dotýkají nostalgické noty těch, kteří touží po dávno ztracené velikosti Francie,“ konstatoval server France24. Jeho kniha o pádu Francie se stala hitem. Po první dva týdny se denně prodávalo na pět tisíc kopií. Celkem si ji podle nakladatele koupilo na půl milionu Francouzů.
Zemmour sice ještě neoznámil kandidaturu v prezidentských volbách plánovaných na duben 2022, ale signály, že o tom uvažuje, již zřetelné jsou. V polovině září například opustil televizní pořad Face `a l’info poté, co Rada pro televizní vysílání usoudila, že Zemmour je spíše politikem než novinářem. Zemmour následně oznámil, že se vypraví na celonárodní cestu, aby „poznal francouzský lid“.
Zemmour nikdy nebyl součástí žádné politické strany a nemá za sebou aparát ani silné spojence, kteří by mu kandidaturu usnadnili. Podle deníku Le Figaro však v posledních průzkumech nabírá popularitu u krajně pravicových voličů. Nyní se zamlouvá asi 48 procentům z nich, na Le Penovou už ztrácí jen pár procentních bodů.
Podle deníku Le Monde dokonce Zemmour překonal jednoho ze silných hráčů pravice, Xaviera Bertranda. Zářijový průzkum společnosti Ipsos mu předpověděl zisk až osmi procent v prvním kole prezidentských voleb, což by byla pro doyenku krajní pravice velká ztráta. A zatímco Le Penová o Zemmourovi nehovoří, on si nebere servítky.
„Marine Le Penová nikdy nevyhraje volby. A ví to všichni i v Národním sdružení. Myslím, že to vidí i Francouzi. Dnes je hlas pro Le Penovou hlasem pro Macrona. A on jen doufá v to, že se s ní utká v druhém kole voleb,“ uvedl před časem Zemmour pro televizi France 2.
„Problém však je, že Zemmour nenabízí nic. Jen kritizuje. Jakmile se z něj stane kandidát, ztratí potenciál,“ uvedl pro televizi LCI minulý týden filozof Raphaël Enthoven. „A je klidně možné, že mu jen jde o prodej knihy a z kandidatury nakonec nic nebude,“ dodal.
