Saleyha Ahsan, lékař pohotovostního oddělení nemocnice na londýnském předměstí Romford, se v létě rozhodl k radikálnímu kroku: pod záštitou britské charitativní organizace Hand in Hand for Syria se vydal do syrské provincie Aleppo a nastoupil do jedné z tamních nemocnic. Na to, co tu nedlouho po svém příjezdu zažil, pravděpodobně do konce života nezapomene.
Bylo horké odpoledne na konci srpna a Ahsan spolu se svými syrskými kolegy odpočíval na nemocničním balkóně, když zaslechli, jak před budovou nemocnice prudce brzdí auto. Pacientem bylo osmiměsíční nemluvně s popálenou tváří a levou nohou. Příčina zranění nebyla zprvu jasná, hovořilo se o automobilové havárii.
ČTĚTE TAKÉ: |
Naprostá agónie
"Ošetřoval jsem to dítě, když tu se vedle mě objevil mladý chlapec. Vypadal jako duch, pokrýval ho bílý popel a pohyboval se pomalu a tiše. Na hlavě měl hlubokou tržnou ránu, která odhalovala lebeční kost. 'Kde najdu sestru?' zeptal se mě. Řetězová havárie, prolétlo mi hlavou," píše Saleyha Ahsan ve svém článku pro The Independent. Za okamžik pochopil, jak strašlivě se mýlil.
Během pouhých minut byla nemocnice plná zraněných lidí. Těla pacientů byla poseta popáleninami druhého a třetího stupně, mnozí byli v kritickém stavu, všichni zoufale potřebovali okamžitou lékařskou pomoc. A většina z nich byly děti.
"Na židli seděl chlapec a natahoval ke mně ruce, třásl se, ale nemluvil. Patnáctiletý Ahmed byl od pasu dolů nahý. Pohlédl jsem mu na ruce - kůže odpadávala, jako by ji někdo loupal. V hluku, který nemocnici zachvátil, jsem rozeznal pronikavý výkřik. Sedmnáctiletá Seham křičela v naprosté agónii, sebelehčí dotek byl víc, než mohla snést. Měla popálené celé tělo včetně obličeje, bolest musela být nepředstavitelná," líčí Ahsan.
Nemocnice - oblíbený terč
Lékaři se horečně pohybovali od jednoho pacienta k druhému, ale zraněných stále přibývalo a situace v nemocnici se vymkla kontrole. Zdravotníci zpanikařili, mimo jiné i proto, že se obávali chemického útoku na nemocnici. Jejich strach nebyl neopodstatněný.
OSN již delší dobu upozorňuje na katastrofální stav syrského zdravotnictví, jemuž občanská válka zasazuje jeden drtivý úder za druhým. Podle článku, který vyšel minulý týden v renomovaném lékařském časopisu The Lancet, bylo téměř 40 procent syrských nemocnic srovnáno se zemí a mnohé z těch, jež jsou stále v provozu, jsou těžce poničené. A nejen to - obě válčící strany na zdravotnická zařízení a personál útočí zcela cíleně.
Nicméně tentokrát nebyla terčem útoku nemocnice, ale nedaleká škola na území kontrolovaném opozičními vojsky. Dopadly na ni zápalné bomby, které těžce zranily desítky lidí. Jeden z přeživších, místní učitel, popsal plameny jako déšť, který sežehl vše, co mu přišlo do cesty. Jiný pedagog se snažil hořící děti uhasit holýma rukama, svým zraněním později podlehl.
Syrský chlapec utíká před bombami
Žádné dítě není v bezpečí
"Jedním z mých pacientů byl osmnáctiletý Anas. Z jeho popáleného těla nepřestávalo sálat horko. 'Chci spát,' opakoval. Dalšího chlapce nešlo identifikovat - nemohl jsem najít jediný kousek neporušené kůže, kam bych mohl zavést jehlu, celé tělo mu pokrývaly popáleniny třetího stupně. Jediné, co se pohybovalo, byly jeho oči - živé, ale vyděšené. V Londýně bychom je okamžitě umístili na specializované oddělení popálenin, ale tady jsme neměli k dispozici skoro nic, jen základní nitrožilní léky, které v mnoha případech nebylo možné aplikovat. Připadal jsem si tak zbytečný," píše doktor Ahsan.
Těch, kteří přežili a byli schopni převozu, se ujali turečtí specialisté nedaleko turecko-syrských hranic. Některé děti z ohně vyvázly téměř zázrakem. Osmiletá Sara přišla o vlasy: když začaly hořet, včas je odstřihli a díky tomu děvče přežilo. Pro tentokrát. Kdo zaručí, že se za několik měsíců, týdnů či dokonce dnů nestane obětí podobného útoku? Řečeno Ahsanovými slovy: "Žádné syrské dítě není v bezpečí." Taková je realita dnešní Sýrie.
