Ve čtvrtek si členové veřejně dostupné WhatsApp skupiny o více než 800 lidech začal posílat zprávy o kamionu naloženém s cukrem, který údajně mířil do Pásma Gazy. Fotky ukazovaly záběry ze silnice, kterou se vozidlo ubíralo.
„Nákladní auto zásobující Hamás zastavilo před Evyatarem!“ uvedl třiadvacetiletý Josef de Bresser s odkazem na izraelskou základnu jižně od palestinského města Nábulus. Vyzval členy k blokádě náklaďáku. Později se ve skupině objevily fotky vyhozeného nákladu na silnici. Jeho majitel Fahed Arar uvedl, že osadníci ho připravili o zboží v hodnotě 30 tisíc dolarů (přes 680 tisíc korun), náklaďák podle něj ani nemířil do Pásma Gazy, ale do palestinského města Salfit na Západním břehu Jordánu.
De Bresser je vůdcem hnutí „Nezapomeneme“, které blokuje humanitární pomoc do Pásma Gazy. List The Washington Post podotýká, že právě skupiny radikálních mladých osadníků rozhodují o tom, kdo může a nemůže projít. Protestující tvrdí, že humanitární pomoc končí v rukách palestinského teroristického hnutí Hamás. Humanitární organizace to popírají, též američtí pozorovatelé uvedli, že Izraelci nepodpořili svá tvrzení důkazy.
„Nezapomeneme“ získává informace o pohybu možných cílů od pracovníků přepravních služeb, policistů a vojáků, kteří jsou proti posílání „zásob Hamásu“, říká De Bresser. I ostatní vůdci osadnických skupin přiznávají, že tipy o nákladních vozech jim poskytují příslušníci izraelských bezpečnostních složek.
„Když má policista nebo voják za úkol chránit Izraelce a místo toho je poslán chránit konvoje s humanitární pomocí s vědomím, že skončí v rukou Hamásu, nemůžeme je ani civilisty, kteří si všimnou, že kamiony projíždějí kolem jejich měst, vinit z toho, že poskytují informace skupinám, které se snaží tuto pomoc blokovat. Ano, některé naše informace pocházejí od jednotlivých příslušníků izraelských sil,“ řekl listu The Guardian mluvčí izraelské skupiny Tzav 9 Rachel Touitou.
„Rád vidím kamiony v ohni“
„Nezapomeneme“ i Tzav 9 odmítly, že by měly něco společného s incidentem z předminulého týdne u kontrolního stanoviště Tarkumija západně od izraelského Hebronu, kde osadníci napadli konvoj s pomocí, vyhodili zásoby rýže a mouky a zapálili kamiony. Oba vůdci ale uvedli, že radikálům rozumí. „Jsem šťastný za každý náklaďák, který nevstoupí do Pásma Gazy a také jsem rád, když je vidím v ohni,“ řekl De Bresser.
Palestinští řidiči si stěžují, že izraelská armáda je nechrání a nezasahuje proti osadníkům. „Existuje úplná spolupráce mezi osadníky a armádou. Byli jsme šokováni a překvapeni, že armáda nám neposkytla žádný druh ochrany. Dokonce i když byli přítomni a sledovali, co se děje,“ uvedl šestadvacetiletý řidič Jazid al-Zoubi.
„Není naší prací je zastavit, je naší prací je ochránit,“ řekla nejmenovaná vojačka listu The Washington Post o protestujících. Kvůli odmítnutí poslechnout příkaz evakuovat osadníky blokující nákladní vozy poslala armáda předminulý týden jednu příslušnici rezervních sil na dvacet dní za mříže.
Židovsko-arabská levicová skupina Stojíme při sobě, která je proti izraelské vojenské kampani v Pásu Gazy, se rozhodla proti osadníkům postavit a ochránit konvoje. „Budeme společnost, která umožňuje hlad a destrukci v Gaze? Nemůžeme těmto šílencům dovolit se takhle chovat za denního světla,“ uvedl spoluředitel skupiny Alon-Lee Green.
Některé kamiony mají policejní ochranu. Izraelský krajně pravicový ministr vnitra Itamar Ben Gvir kvůli tomu zkritizoval komisaře izraelské policie Kobiho Šabtaje.
Incidenty jako ten v Tarkumice USA odsoudily jako „zcela neakceptovatelné jednání“. Washington tlačí na Izrael, aby umožnil hladké dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy. USA údajně zvažují uvalit na protestující, kteří se staví proti konvojům, sankce. Američané už uvalili sankce na čtyři židovské osadníky, kteří se dopustili násilí na Palestincích na Západním břehu Jordánu.
