V otevřeném dopise hejtmanům Horních a Dolních Rakous, Korutan a Salcburska požaduje literární sdružení rakouských autorů IG Autorinnen Autoren změnu jejich zemských hymen: jsou podle nich „historicky zatížené“. Zatímco ve třech spolkových zemích mají být požadované změny spíše drobné, Salcburk podle nich potřebuje celkové přepracování textu včetně hudby.
„Není jiné řešení, než salcburskou hymnu kompletně předělat,“ domnívají se autoři výzvy. Podle historických badatelů byl skladatel její hudby Ernst Sompek nadšeným sympatizantem nacismu, který vstoupil do strany ještě v době, kdy to bylo nezákonné, a skládal hudbu inspirovanou touto ideologií.
„Ani ta gramatika nesedí“
„Autor textu Anton Pichler byl zase knězem oslavujícím válku, jehož věty jsou místy gramaticky nevyhovující a pateticky těžkopádný kýč,“ tvrdí dále kritici hymny. Ve verších je mimo jiné zmínka o „nesmrtelném Mozartovi“ a Salcburku jako „klenotu Rakouska“.
O změnách ale salcburský lidovecký hejtman Wilfried Haslauer (ÖVP) nechce slyšet, požadavky „jasně odmítá“. „Vypořádání se s historií je nutné a důležité, to ale neznamená, že musíme nutně vymýšlet novou zemskou hymnu. Pro nás je ta současná nezpochybnitelná. Je to neměnný identifikační symbol pro obyvatelstvo a případnou novou verzi jednoznačně odmítáme,“ uvedl Haslauerův mluvčí Christian Pucher pro web stanice ORF.
Autoři výzvy s tímto tvrzením nesouhlasí. „V žádném z těchto případů se nejedná o rušení nebo přepis dějin. Jde o distancování se od antisemitismu, rasismu, nacionalismu a národního socialismu. Jde o to, aby nepokračovaly historické politické lži a aby, což by byl nejhorší případ, nebyly znovu vzkříšeny.“
Toto je má krásná vlast
Za nejvíce závadnou z hlediska ideologie signatáři výzvy, mezi nimiž jsou spisovatelé Robert Menasse, Gerhard Ruiss nebo Doron Rabinovici původem z Izraele, považují korutanskou zemskou hymnu.
Text, jenž k ní napsala Agnes Millonigová, označovaná za plnohodnotnou nacistku, obsahuje verše jako „Tam, kde jsme své hranice napsali krví“, nebo „To je má krásná vlast“ odkazující na Německo, k němuž bylo Rakousko připojeno v roce 1938. Autoři vyzývají k vyškrtnutí tohoto závěrečného verše a rovněž k historickému průzkumu původu zemských hymen a ideologického pozadí jejich skladatelů. „Z našeho hlediska není třeba čtvrtou sloku z Heimatlied vypouštět,“ odmítá požadovanou změnu vedení Korutan.
V Dolních a Horních Rakousech jde především o autory textu: Franz Stelzhammer, který napsal hornorakouskou Hoamatgsang, neboli Píseň domoviny, byl podle rakouských literátů „radikální antisemita“ a autor dolnorakouského textu Franz Karl Ginzkey byl „stoupencem pálení knih, vyzýval rakouské básníky k připojení k nacistickému Německu a uprostřed války vstoupil do NSDAP,“ píše se v dopise.
Dolnorakouští lidovci následně v písemném prohlášení oznámili, že pověří zemský archiv, aby za účasti komise složené z historiků „osobu Franze Karla Ginzkeyho vědecky znovu zhodnotil“.
V Horních Rakousích naopak není změna státní hymny na pořadu dne, sdělil úřad zemského hejtmana Thomase Stelzera (ÖVP). „Nikdo v Horním Rakousku nespojuje naši státní hymnu s antisemitismem. V našem Hoamatgsangu také nenajdete žádné zavrženíhodné slovo. Proto nemáme důvod nic měnit,“ řekl Stelzer. Z iniciativy Institutu Adalberta Stiftera se navíc již v roce 2010 konalo sympozium o kritickém zkoumání textů Franze Stelzhammera.
Debaty o hymnách se v Rakousku již staly téměř tradicí. Rakouská hymna „Země hor, země řek“ se od svého uzákonění na konci 40. let minulého století změnila již několikrát. Poslední úpravu schválil parlament v roce 2011, kdy pasáž „vlast jsi velkých synů“ byla genderově upravena na „vlast velkých dcer a synů“.
