Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Netanjahua kvůli válce v Gaze

Hlavní prokurátor ICC Karim Khan požádal soud o zatykače na oba izraelské představitele v květnu, kdy požádal také o příkaz k zadržení vůdce Hamásu Ismáíla Haníji, šéfa jeho vojenského křídla Muhammada Dífa a šéfa organizace v Gaze Jahjá Sinvára.

Všichni tři mezitím zemřeli při vojenských operacích izraelské armády, v Dífově případě to však Hamás oficiálně nepotvrdil. Podle armády sice Díf mrtvý je, soud nicméně uvedl, že bude „dál shromažďovat informace“ o jeho možné smrti.

Soud ve čtvrtek vydal příkazy k zatčení obou izraelských politiků za „zločiny proti lidskosti a válečné zločiny páchané nejméně od 8. října 2023 nejméně do 20. května 2024“, kdy prokuratura o zatykače požádala. Námitky týkající se jurisdikce soudu a zákonnosti těchto žádostí, které v září vznesl Izrael, jsou podle soudu neopodstatněné.

Khan žádosti o vydání zatykačů na oba izraelské představitele zdůvodnil tím, že podle jeho názoru nesou trestní odpovědnost mimo jiné za používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, za úmyslné způsobení velkého utrpení a za úmyslná zabití nebo vraždy.

„Absurdní, odměna pro teroristy,“ zní z Izraele

Bývalí izraelští premiéři Naftali Bennett a Jair Lapid zatykač na Netanjahua i Galanta kritizují. Podle Bennetta jde o „znamení hanby“ pro ICC, Lapid zase míní, že jsou oba zatykače „odměnou pro terorismus“. Izraelský prezident Jicchak Herzog uvedl, že jde „absurdní rozhodnutí“.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar se nechal slyšet, že ICC tímto „absurdním“ rozhodnutím „ztratil veškerou svou legitimitu“. „Temný okamžik pro Mezinárodní trestní soud,“ uvedl Saar na síti X a dodal, že soud vydal „absurdní příkazy, aniž by k tomu měl oprávnění“.

„Izrael se znechucením odmítá absurdní a nepravdivé obvinění ze strany ICC,“ uvedla Netanjahuova kancelář v prohlášení. Dodala, že Izrael „nepodlehne nátlaku“ a bude nadále bránit své občany. Podle úřadu premiéra jde o „antisemitské rozhodnutí“, které je ekvivalentem takzvané Dreyfusovy aféry. Ta koncem 19. století rozpoutala ve Francii vlnu antisemitismu. Francouzský soud tehdy v rozjitřené atmosféře bez řádných důkazů odsoudil za velezradu důstojníka Alfreda Dreyfuse, který byl Žid. Nakonec se ukázalo, že byl nevinný.

Netanjahuův úřad také kritizoval hlavního žalobce ICC Khana. Podle kanceláře premiéra se Khan „snaží zachránit si kůži kvůli vážným obviněním za sexuální obtěžování“. Khana letos obvinila jedna z podřízených zaměstnankyň soudu z nepřípustného chování. Khan, který vinu odmítá, ženu podle jejího tvrzení mimo jiné požádal, aby s ním sdílela postel, a také se jí podle agentury AP „sexuálně dotkl“.

Izrael ve válce 400 fotografií

Podle Galanta je pak rozhodnutí ICC „nebezpečný precedens“ v oblasti práva na sebeobranu. Haagskému soudu vytkl, že „staví Stát Izrael a vražedné lídry Hamásu na stejnou úroveň, a tím legitimizuje vraždy dětí, znásilňování žen a unášení seniorů“. Rozhodnutí ICC podle Galanta upírá Izraeli právo na sebeobranu a splnění jeho cíle v této „spravedlivé válce“.

Dodal, že „bezpečnostní složky v této válce jednají v souladu s právem“ a že je hrdý, že byl jejich součástí. Galanta z funkce ministra obrany odvolal začátkem tohoto měsíce Netanjahu, se kterým měl dlouhodobě spory mimo jiné ohledně jednání o příměří s Hamásem. Galant spolu se šéfy izraelských tajných služeb požadoval uzavření příměří ve snaze zachránit izraelská rukojmí.

Hamás zatykače ICC uvítal a zároveň soud vyzval, aby „rozšířil rozsah odpovědnosti na všechny zločinné okupační lídry“.Vysoký představitel Hamásu Izzat El-Reshiq řekl, že zatykače na Netanjahua a Galanta prospívají palestinské věci. „Izrael čelí pravdě, zatímco dál porušuje humanitární hodnoty,“ podotkl s tím, že jde o „důležitý krok směrem ke spravedlnosti“, ovšem omezeného rozsahu, pokud jej nedoprovodí i činy.

Šéf jordánské diplomacie Ayman Safadi řekl, že verdikt musí být respektován a implementován. Podotkl, že „Palestinci si zaslouží spravedlnost po izraelských válečných zločinech v Gaze“.

Nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp už podle agentury Reuters vzkázal, že se jeho země rozhodnutím ICC hodlá řídit. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell, který je v těchto dnech na návštěvě Jordánska, pak řekl, že zatykače nejsou politickou záležitostí a že rozhodnutí soudu by tedy mělo být respektováno a také v praxi provedeno.

Evropský blok je rozdělen v pohledu na možnou odpovědnost izraelských představitelů za válečné zločiny, z nichž jsou obviněni. Některé země včetně Česka s postupem soudu nesouhlasí. Naopak státy jako Irsko či Španělsko židovský stát hlasitě kritizují a na úrovni Evropské unie už delší dobu prosazují, aby byla přezkoumána takzvaná asociační dohoda s Izraelem z roku 2000.

Šéf unijní diplomacie v pondělí během zasedání unijních ministrů zahraničí navrhl, aby sedmadvacítka pozastavila pravidelný politický dialog s Izraelem, který upravuje právě asociační dohoda. Přivedly ho k tomu zprávy různých nezávislých mezinárodních organizací, podle kterých Izrael porušuje lidská práva a mezinárodní humanitární právo. Státy se na tom však neshodly a návrh neodsouhlasily.

Celá řada zemí podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského na zasedání uváděla, že Borrellův návrh není „krokem, který by dával smysl“. Lipavský tehdy uvedl, že se domnívá, že má EU naopak dialog vést a v jeho rámci uplatňovat své postoje k regionálnímu dění.

Jurisdikci ICC neuznávají USA, Čína ani Rusko

ICC je nezávislý orgán, který není součástí OSN. Jeho úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů ve světě.

Palestinská autonomie se sídlem v Ramalláhu na Západním břehu se k ICC připojila v roce 2015, Izrael však tento soud neuznává a tvrdí, že jeho pravomoc se na palestinská území nevztahuje. Senát ICC nicméně v únoru 2021 rozhodl, že ICC válečné zločiny spáchané na palestinských územích soudit může.

Khan vyzval členské státy, aby dodržely své závazky. Členské země ICC podle něj „musí dostát“ závazkům vyplývajícím z příslušnosti k soudu. Soud také při podpoře mezinárodního práva uvítá spolupráci se zeměmi, které jeho členy nejsou. Jurisdikci ICC neuznávají například ani Spojené státy, Čína či Rusko.

„Spojené státy zásadně odmítají rozhodnutí soudu vydat zatykače na vysoce postavené izraelské činitele. Zůstáváme velmi znepokojeni uspěchanou snahou prokurátora získat zatykače a znepokojivými procesními chybami, které k tomuto rozhodnutí vedly,“ uvedl mluvčí Národní bezpečnostní rady (NSC), která je součástí Bílého domu.

Američané jsou na mezinárodní scéně nejvýznamnějším spojencem Izraele a jen zdrženlivě dávají najevo výhrady vůči jeho operacím v Gaze. Washington trvá na tom, že mezinárodní tribunál nemá právo události v Gaze posuzovat.

Agentura AFP poznamenala, že nastupující prezident Donald Trump se k vývoji ihned nevyjádřil. Kongresman Mike Waltz, kterého si vybral jako budoucího poradce pro národní bezpečnost, však slíbil „silnou odpověď“ na vydání zatykačů a nařkl ICC z „antisemitské zaujatosti“.

Netanjahuovi a Galantovi by mělo hrozit zatčení, pokud navštíví některou z více než 120 zemí, které jsou signatáři Římského statutu ICC, uvádí portál The Times of Israel. Mezi signatáři je i Česká republika. Pokud země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně. Ale možné sankce jsou v podstatě omezeny na slovní důtku.

Válku v Pásmu Gazy rozpoutal Hamás útokem z loňského 7. října, při němž palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí povraždili na 1 200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli do Gazy jako rukojmí. Desítky z nich jsou stále v zajetí.

Odvetná vojenská ofenziva Izraele v Pásmu Gazy si podle čtvrtečních údajů ministerstva zdravotnictví, které ovšem ovládá Hamás, vyžádala mezi Palestinci nejméně 44 056 mrtvých a 104 268 zraněných. Tyto údaje v současnosti není možné nezávisle ověřit.