Imamoglu v neděli formálně zatkli a obvinili z korupce a napomáhání teroristické organizaci. Policie jej však zadržela už ve středu. Už krátce poté vypukly protesty, považované za největší v Turecku za posledních více než deset let. Do ulic vyšly statisíce lidí, ačkoliv úřady demonstrace v Istanbulu, Ankaře a Izmiru zakázaly. Ministerstvo vnitra v neděli také uvedlo, že Imamogluovi je dočasně pozastaven výkon funkce primátora.
V pondělí dopoledne SEČ pak resort oznámil, že při protestech bylo zadrženo od středy do neděle 1 133 lidí. Spolu s Imamogluem bylo ve středu zatčeno dalších více než 100 politiků, novinářů a podnikatelů.
Ráno podle nevládní organizace MLSA zadrželi deset novinářů, kteří o protestech informovali. O demonstracích se jen stručně zmiňují největší turecké televizní stanice, které jsou většinově nakloněné vládě prezidenta Erdogana, píše agentura Reuters.
Sám Imamoglu vinu odmítá a své příznivce vyzval k masovým nepokojům. Odpůrci jeho zatčení se domnívají, že je politicky motivované a že Erdogan chce Imamoglua odstranit, aby nemohl kandidovat v prezidentských volbách v roce 2028 či dříve.
Republikánská lidová strana (CHP) Imamoglua v neděli ve veřejnosti dostupných primárkách zvolila svým prezidentským kandidátem. Ve volbách, kde byl jediným kandidátem, podle strany dostal na 15 milionů hlasů.
Erdogan se sice už o post hlavy státu ucházet nemůže, podle mnohých se však chystá změnit ústavu tak, aby mohl být prezidentem i nadále. Erdogan demonstrace odsoudil a obvinil CHP ze snahy „narušovat mír a polarizovat lid“.
Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit řekl, že zatčení Imamoglua a pozastavení jeho funkce jsou naprosto nepřijatelné, píše agentura AFP. „Sledujeme s velkým znepokojením současný vývoj situace v Turecku,“ uvedl mluvčí kabinetu kancléře Olafa Scholze.
Za nestabilní a znepokojující pak situaci v Turecku označil mluvčí řecké vlády Pavlos Marinakis. K respektování demokratických hodnot vyzval v pondělí Turecko i mluvčí Evropské komise Guillaume Mercier.
