Rozsáhlé požáry v Indonésii jsou označovány za dosud nejhorší ekologickou katastrofu 21. století. V plamenech umírají mimo jiné i vzácné druhy zvířat jako jsou orangutani, tygři a sloni. Jedovatý kouř ohrožuje obyvatele celého regionu.
Příčinou požárů je vypalování lesů a vysušování rašelinišť pro zakládání stále nových plantáží palem olejných a dřevin pro papírenský průmysl. Intenzivní pěstování palmy olejné je v současnosti jednou z největších příčin úbytku tropických deštných lesů. Každoročně si plameny a emise vyžádají život průměrně až sta tisíc Indonésanů. Získaný palmový olej se využívá v potravinářství i kosmetickém průmyslu. Najdeme ho v čokoládě, šamponech i biopalivech. A jeho spotřeba stále roste.
Vypalováním původních lesů se získává prostor pro plantáže palem olejných.
Indonésie hoří téměř neustále, intenzivně se zde palma olejná pěstuje již 30 let. Podobná byla situace i v letech 1997 a 2013. Letošní extrémní sucho způsobené jevem El Ninňo však situaci ještě zhoršuje. „Vypalování deštných pralesů v Indonésii není žádná novinka, hoří tam každý rok. Jedinou záchranou jsou silné monzunové deště od října do prosince a nebýt jich, tak tam hoří neustále. Letošní rok byl abnormálně suchý, nejsušší co lidé pamatují,“ vysvětluje Milan Jeglík, zakladatel projektu Green life, který se zabývá ochranou pralesa přímo v Indonésii.
Aktuálně hoří tisíce hektarů pralesů a rašelinišť v centrální Sumatře a na Borneu. Jsou to rozlohy požárů o velikosti několika Českých republik. „Ohromné množství CO2 uniká do ovzduší a předpokládá se, že tato největší ekologická katastrofa 21. století ovlivní i světové klima,“ dodal Jeglík. V produkci skleníkových plynů je Indonésie šestá na světě. Za září a říjen vyprodukovaly požáry více emisí CO2 , než Spojené státy za stejné období, nebo než celé Německo za rok. Smog a emise CO2 ohrožují hlavně osoby s dýchacími potížemi a děti, tisíce lidí bylo hospitalizováno s infekcemi dýchacích cest. Nejméně deset lidí se od září udusilo. Podle Jeglíka je situace mnohem horší. „Mám informace, že jen letos přišlo na Sumatře o život na 110 tisíc lidí,“ doplňuje. Z vyschlých hořících rašelinišť se navíc uvolňuje nebezpeční metan. Hustý dým halí i Malajsii, Filipíny a Bali. Viditelnost se radikálně snížila, zrušeny byly desítky letů.
Výnosný byznys škodící zdraví
Vláda prezidenta Joko Widodoa už požádala ostatní země, aby lesní požáry pomohly hasit. Zároveň nařídila zablokování všech odvodňovacích kanálů na rašeliništích, které by mělo vést k zvýšení hladiny podzemní vody a zamezit dalšímu vznícení půdy. Současně Widodo uvedl, že úřady nebudou vydávat další povolenky pro rozšiřování plantáží olejných palem. Země však nemá problém pouze s požáry, ale i s korupcí, nedostatečnou legislativou a dodržováním zákonů.
  |
Na pěstování palem olejných mají velký zájem nadnárodní korporace, které jej stále více přidávají do běžných potravin. Až čtyřicet procent produkce palmového oleje pochází od drobných farmářů, pro které je hlavním zdrojem příjmů. Jen málokterý zákazník je srozuměn s důsledky výroby palmového oleje a jeho dlouhodobého konzumování. Na rozdíl od jiných běžně používaných rostlinných olejů má nevyvážený poměr jednotlivých typů mastných kyselin vzhledem k potřebám člověka.
Následkem nadměrné konzumace mohou být mimo jiné cévní potíže či poruchy imunity. Rozvoj palmového průmyslu je motivován jeho vysokým výnosem. Množství oleje získaného z jednoho hektaru za jeden rok je mnohem větší než u jiných rostlinných olejů, zatímco náklady jsou nižší - především díky levné pracovní síle v zemích, kde se palma olejná pěstuje. Palmový olej je tak levnější alternativou olejů evropského původu.
