Ulicemi města Şanliurfa pobíhá nahý muž a vykřikuje: „Ceny rostou!“ Video připomínající scénu z tureckého filmu Çiplak Vatandaş (Nahý občan) v uplynulých týdnech zaplavilo sociální sítě. Hrdinou komedie z roku 1985, jíž se şanliurfský naháč inspiroval, je úředník, jenž se zhroutí pod tíhou rostoucích životních nákladů a v noci vyběhne jen v trenýrkách protestovat proti inflaci.
Ta je nyní s tou tehdejší srovnatelná – v lednu se její meziroční míra vyšplhala na 48,7 procenta, jak oznámil Turecký statistický úřad (TurkStat). Dostala se tak nejvýše za posledních téměř 20 let. Vyšší než dnes, 52,7 procenta, byla naposledy v dubnu 2002. Ještě před rokem se přitom inflace pohybovala na úrovni 14,9 procenta.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Tahounem zrychlující inflace v posledních měsících je doprava, jež podražila o skoro 70 procent. Největší starosti ale lidem dělají ceny základních potravin, jako je mouka, cukr nebo rýže. Vzrostly o více než polovinu. Dlouhé fronty na tzv. halk ekmek, „lidový chléb“ dotovaný z rozpočtů radnic, se už staly každodenní realitou tureckých měst. „Jdu spát, probudím se – ceny stouply. Koupila jsem pětilitrovou plechovku oleje za 40 lir. Když jsem se do obchodu vrátila, stál 80 lir,“ postěžovala si serveru Middle East Online Kadriye Dogruová z Istanbulu.
Protesty nabývají na síle
Ministerstvo zemědělství na konci ledna ve snaze mírnit růst cen omezilo vývoz některých produktů, především ovoce a zeleniny. Prezident Svazu chovatelů skotu Sencer Solakoglu varoval, že v dubnu přijde nedostatek mléka i masa. „Budou tak drahé, že si je lidé nebudou moci dovolit,“ řekl ve vysílání Halk TV.
Na sítích se objevují profily, které zdražování dokumentují. Twitterový účet s názvem Inflační deník s více než 112 tisíci sledujících pravidelně zveřejňuje fotografie ukazující rychle se měnící cenovky v obchodech s potravinami. Koluje zde také účtenka z kantýny Velkého národního shromáždění s cenami sotva polovičními. „Lidé stojí fronty na levný chléb a v parlamentu jedí polévku za deset lir (asi 16 korun – pozn. red.) a kebab za 18 lir (28 korun),“ rozčiluje se jeden z uživatelů. „Hanba vám, nestoudně hodujete z daní tohoto národa!“ přidává se další.
Atatürka nedáme. Stovky Turků hlídaly sochu oblíbeného vůdce před výtržníky |
Demonstrace nespokojených Turků jsou na denním pořádku. V řadě měst se v uplynulých dnech sešly tisíce lidí kvůli nárůstu cen energií. Protestující napříč zemí od západotureckého Izmiru až po východní provincii Agri nesli transparenty vyzývající k demisi vlády. Ceny elektřiny se od 1. ledna zvýšily asi o 50 procent pro domácnosti a o 125 procent pro podniky. Předseda největší opoziční Republikánské lidové strany (CHP) Kemal Kiliçdaroglu ve středu prohlásil, že nebude platit faktury za elektřinu, dokud prezident Recep Tayyip Erdogan navýšení cen nezruší, a vyzval občany, aby udělali totéž.
Podivná prezidentova teze
Rostoucí ceny jsou mimo jiné důsledkem zásahů Turecké centrální banky. Ta od loňského září snížila základní úrokovou sazbu z 19 na nynějších 14 procent. Do rozhodování bankéřů však výrazně zasahuje prezident Erdogan, známý nepřítel vysokých sazeb. Právě ty podle něj vysokou inflaci způsobují, ačkoli uznávané ekonomické teorie říkají opak. „Snižujeme úrokové sazby a budeme snižovat i dál. Vězte, že inflace pak také klesne,“ zopakoval prezident svůj netradiční přístup jen pár dní před zveřejněním lednových čísel.
„Prezident Erdogan má poněkud neortodoxní pohled na závislost mezi výší sazeb a inflací. Pokud bych se snažil najít alespoň nějaké argumenty ve prospěch této podivné teze, napadlo by mě, že s vyššími sazbami se prodražuje úvěrování firem a ty pak musí vyšší náklady přenášet na zákazníky. Jde však o neúplný argument zaměřující se na jediný segment a zcela ignorující ostatní vlivy v provázané ekonomice,“ okomentoval pro Lidovky.cz portfolio manažer investiční společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Nutellová nouze? Lískooříškový byznys ničí propad turecké měny i Erdoganovy experimenty |
Na ceny zboží tlačí i vyšší cena lidské práce. Od ledna vláda zvedla minimální mzdu o historických 50 procent, z 2826 na 4250 lir (asi 6700 korun). O průměrných výdělcích oficiální místa mlčí, odhaduje se ale, že kvůli každoročnímu prudkému navyšování minimální mzdy a velmi pomalému růstu těch ostatních se k sobě průměrná a minimální mzda blíží.
Ruku v ruce s tím vším jde také oslabování turecké měny. Ta během posledního roku ztratila polovinu své hodnoty. V těchto dnech osciluje kolem částky 1,6 koruny za liru. Ještě před pouhými pěti lety se přitom obchodovala za sedm korun. Turkům tak před očima mizí úspory uložené v domácí měně. Utíkají proto k dolaru, euru, ale i k bitcoinu a dalším kryptoměnám, což k nedůvěře v liru dále přispívá.
Jak zachránit volby
Erdogan tvrdí, že slabší měnu potřebuje k oživení ekonomiky, trhu práce a vývozu. Turečtí exportéři jsou však sami z velké části závislí na dovozu surovin a padající lira jim tedy nepomáhá. „Loni se podařilo export navýšit, i tak ale platí, že Turecko více zboží dováží. Oslabování liry vede k tzv. dovezené inflaci a umocňuje cenové tlaky,“ vysvětluje Tomáš Pfeiler.
Pro Erdogana je klíčové dosáhnout hospodářského úspěchu kvůli blížícím se prezidentským a parlamentním volbám. Podle průzkumů ho nyní podporuje zhruba třetina národa, preference jeho Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) jsou nejnižší od jejího nástupu k moci v roce 2002. Její největší politický partner, nacionalistická Strana národního hnutí (MHP), by se do parlamentu nedostal.
Dlouho se soudilo, že Erdogan bude chtít vyhlásit předčasné volby, aby zužitkoval volební potenciál, dokud ho má. Nynější krize však odklon jeho příznivců uspíšila a on teď potřebuje čas na nápravu. „Předčasné volby nejsou v plánu, uskuteční se v červnu 2023,“ oznámil v neděli prezidentův spojenec, lídr MHP Devlet Bahçeli.
