Podle státní televize se armáda snaží zastavit postup radikálů z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL), kteří od minulého týdne obsazují irácký sever a blíží se k Bagdádu. Nálet na města Saklavíja byl podle televize úspěšný a zahynulo při něm 200 islamistů. Město leží v provincii Anbár, severně od Fallúdže, kterou má ISIL v rukou od začátku roku.
Ráno ISIL obsadila podle svědků dvousettisícový Tall Afar, který leží v provincii Ninive nedaleko syrské hranice. Obyvatelstvo se teď bojí represí ISIL, protože město bylo jedno z mála na severu, které se islámským radikálům postavilo a bojovalo s nimi.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zběhové neuniknou trestu
Radikálové z ISIL minulý týden obsadili ninivské středisko Mosul a poměrně rychle postupovala na jih k hlavnímu městu. Přičítalo se to kromě jiného selhání armády, která v mnohých případech složila zbraně a opustila posty. Málikí v televizním projevu ze Sámarry prohlásil, že zběhové ponesou za své chování odpovědnost.
"Ať si ti, kteří nic neučinili a opustili pozice, nemyslí, že jsou v bezpečí u svých rodin a matek. Budou souzeni a trestem může být i poprava," řekl Málikí.
USA zatím zvažují, jak Iráku pomoci. Politici zdůrazňují, že nejspíš se musí sjednotit irácká politická špička. Guvernér provincie Kirkúk Nadžmaldín Karím sdělil stanici CNN, že sice věří, že USA jsou schopné pomoci, ale v Kirkúku prý plošné bombardování nebude účinné. ISIL je podle něj příliš promíchána mezi civilisty, takže nálety zabijí mnoho nevinných lidí. Karím si ale myslí, že by USA měly bombardovat vybrané cíle v Iráku a také v Sýrii.
Džihádisté projíždějí ulicemi dobytého Mosulu.
Do Bagdádu dorazilo 150 amerických vojáků k posílení ostrahy amerického velvyslanectví v Bagdádu. Zastupitelství zůstává otevřené, ale USA část personálu přemístily do jiných částí Iráku a také do Jordánska.
Británie: Vojenská pomoc je vyloučena
Na rozdíl od Spojených států vystupuje Británie, někdejší blízký spojenec USA na Blízkém východě, rezervovaně. Britský ministr zahraničí William Hague kategoricky vyloučil jakoukoli britskou účast na případné vojenské pomoci Iráku v boji proti islamistům.
Nynější situace v této zemi, kde se Británie podílela v roce 2003 na svržení tehdejšího prezidenta Saddáma Husajna, je podle Haguea znepokojující a velká odpovědnost za to leží za irácké vládě. Británie podle ministra zvažuje humanitární pomoc, podporu lidem na útěku a také poskytnutí zkušeností s bojem proti terorismu. "Neplánujeme žádnou vojenskou intervenci, jasněji to nemohou říci," sdělil Hague.
Britský ministr zahraničí William Hague
Podle dopisovatele BBC tak Británie "kategoricky zavřela dveře" před zapojením do vojenské intervence.
Britský parlament byl loni proti náletům na Sýrii a Hague přiznal, že by bylo pro vládu asi stejně těžké získat jeho souhlas nyní v případě Iráku.
K debatě, která se vede v Británii o podílu vlády Tonyho Blaira na současné situaci v Iráku, ministr řekl, že účast Británie na invazi v roce 2003 nebyla chybou. "Svrhnout Saddáma Husajna bylo správné, chyby se ale staly potom," sdělil.
