Informoval o tom mluvčí vlády Alí Dabbagh. "Nad Alí Madžídem byl vynesen rozsudek smrti," řekl stručně Dabbagh. Podle něj nebyl Madžíd vystaven před popravou ani mučení, ani urážkám.
Chemický Alí dostal stejný trest jako jeho bratranec Husajn - oprátku.
Irácký soud ho odsoudil celkem ke čtyřem trestům smrti za válečné zločiny, genocidu a zločiny proti lidskosti. Prvně byl odsouzen za etnické čistky spáchané při operaci Anfal, při níž v letech 1987 až 1988 zemřelo na 180 000 lidí.
K trestu smrti byl posléze odsouzen za krvavé potlačení ší´itského povstání po válce v Zálivu v roce 1991 a za podíl na vraždách a zmizení ší´itů v roce 1999 a naposledy si rozsudek vyslechl před týdnem za vyhlazení asi 5 000 Kurdů ve vesnici Halabža v roce 1988.
Alí přezdívku Chemický dostal za použití chemických zbraní proti Kurdům.
Kdo byl Chemický AlíNarodil se 30. listopadu 1944 v Tikrítu na sever od Bagdádu. Alí začínal svou kariéru v armádě u motorizované jednotky jako poslíček. Jeho kariéra je úzce spojena se vzestupem strany Bass a konexemi bratrance Saddáma Husajna. Po nástupu strany Bass k moci v roce 1968 se stal poradcem ministra obrany. Později vedl vládní orgán pro bezpečnost. V sedmdesátých letech prý pobýval jako vojenský přidělenec na iráckém velvyslanectví v Praze. Po Saddámově puči v roce 1979 se stal jeho nejbližším bezpečnostním poradce a šéfem iracké tajné policie. Do severoiráckého Kurdistánu se dostal za irácko-íránské války. Na Kurdech se dopouštěl genocidy chemickými zbraněmi jako jsou yperit, sarin nebo tabun. Za války v Zálivu se stal vojenským protektorem obsazeného Kuvajtu. Po válce ho Husajn jmenoval ministrem obrany. Chemického Alího zajali Američané po invazi do Iráku v srpnu 2003. Od roku 2004 čekal na trest v rukách Iráčanů. Popraven byl oběšením 25. ledna 2010. |
