„Místo toho, aby (Írán) na rezoluci reagoval spoluprací, hodlá reagovat dalším rozšiřováním svého jaderného programu způsobem, který nemá žádné věrohodné mírové opodstatnění,“ uvedla čtveřice zemí ve společném prohlášení, které zveřejnilo americké ministerstvo zahraničí. „Očekáváme, že se Írán znovu vydá cestou dialogu a spolupráce s agenturou,“ píše se v dokumentu.
Rada guvernérů MAAE ve čtvrtek večer už podruhé během pěti měsíců schválila rezoluci, v níž nařizuje Íránu, aby urychleně zlepšil spolupráci s agenturou. Tu současně vyzvala k vypracování komplexní zprávy o íránském jaderném programu.
Cílem rezoluce, pro niž v 35 členném orgánu hlasovalo 19 členů a kterou odmítly Rusko, Čína a Burkina Faso, je přimět Teherán k obnovení jednání o jeho jaderných aktivitách. Írán v reakci oznámil, že přijme náležitá opatření včetně zprovoznění „nových pokročilých odstředivek různých typů“.
Západní země dlouhodobě Írán podezřívají z toho, že má v úmyslu vyrobit jadernou zbraň, což Teherán popírá. Zároveň ale podle MAAE nespolupracuje, jak by měl, a není tak jasné, zda o svém jaderném programu zveřejňuje veškeré informace.
Loni v září navíc Írán zakázal pracovat v zemi řadě předních expertů MAAE na obohacování uranu. Minulý týden navštívil Teherán šéf agentury Rafael Grossi ve snaze přesvědčit nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána, považovaného za relativně umírněného reformistu, aby Írán s agenturou plně obnovil spolupráci.
Uranové obohacování je proces, který v přírodním uranu mění koncentraci uranu-235, tedy štěpitelného izotopu. Zatímco pro využití v medicíně je třeba jen minimální obohacení a pro využití jako palivo v jaderných elektrárnách obohacení v řádu procent, v případě využití pro jadernou zbraň je třeba obohacení na 90 i více procent.
Británie, Francie, Německo a Spojené státy, které rezoluci MAAE navrhly, odmítly jako nedostatečný a neupřímný dřívější příslib Íránu, že nebude zvyšovat zásoby uranu obohaceného na 60 procent.
