„Je to temné doupě, které nesplňuje ani minimální podmínky kritické pro lidský život,“ prohlásil o věznici na předměstí Teheránu Íránec Behzád Panahí, kterého zavřeli za údajnou špionáž pro Indii. Kvůli nevyhovujícím podmínkám v Evínu rozjel protestní hladovku.
Komplex evínského vězení skončil po izraelských náletech, provedených 23. června během krátké izraelsko-íránské války, v troskách. Dosud se podařilo vrátit do provozu oddělení sedm a osm. Okna jsou znovu zasklená, dveře opět zasazená do pantů, ze zničených chodeb a cel vyklidili suť, píše list The New York Times (NYT).
Vězeňské administrativní centrum, návštěvní místnosti, nemocnice a další budovy však stále zůstávají rozbombardované, popisují rodiny vězňů, právníci a íránští aktivisté. „Podle íránských předpisů nesmí být vězni za žádných okolností drženi v podmínkách, kde nejsou k dispozici základní služby, jako je lékařská péče nebo hygienické zařízení,“ upozorňuje také íránský právník Saíd Dehgan z kanadského exilu.
Lidskoprávní skupiny a právníci například poukazují na to, že Evínu chybí klimatizace nebo alespoň možnost řádně vyvětrat, stejně jako přístup k lékařské péči. To vše zavřené muže v době extrémních veder přímo ohrožuje na životě. V době izraelského útoku bylo v celách Evínu na 1 500 vězňů včetně žen. Ty se zpět zatím nevrací, cílem úřadů je však „vrátit všechny co nejdříve“.
Útok Izraele na káznici nechvalně proslulou svou krutostí byl jedním z nejtvrdších za celou dvanáctidenní válku. Zabil nejméně sedmdesát lidí a desítky dalších zranil. Kromě samotných vězňů zemřelo údajně také jedno dítě, zaměstnanci věznice, zdravotníci nebo jeden kolemjdoucí.
 |
Stav věznice byl tak žalostný, že se dokonce spekulovalo, že se Evín možná už vůbec znovu neotevře. Úřady však začátkem tohoto měsíce oznámily, že do zrekonstruovaných částí pošle první odsouzené. Mezi nimi podle NYT i mnoho disidentů a prominentních politicky činných osobností.
„Rozsah škod byl značný a velmi znepokojivý. Vězni v těchto odděleních stále nemají přístup ke svým osobním věcem, což v nich vyvolává pocit dočasného vysídlení, jako by je narychlo přemístili do oddělení, která fungují jen minimálně,“ říká Fachrí Mohtašamipúrová, manželka uvězněného exnáměstka ministerstva vnitra Mostafy Tajzádeha.
Kromě osmašedesátiletého úředníka je ve věznici i osmdesátiletý bývalý politik Abolfázl Gadjání. Při převozu vězňů se dozorci pokusili oddělit muže odsouzené k trestu smrti od ostatních vězňů, což vyvolalo protesty, uvádí portál Iran International. Někteří vězni včetně Tajzádeha také údajně na dobu transferu odmítli pouta na nohou a rukou, za což je dozorci zbili. Vedení Evínu informace o násilí popírá.
Ochránci lidských práv, například Amnesty International nebo Human Rights Watch, kvůli náletům kritizovali také Izrael. Podle nich je bombardování věznice válečným zločinem, který by měl být nezávisle vyšetřen. Izrael útok na „nástroj represí íránského režimu“ označil za symbolický.
