Starmer tak reagoval na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se američtí spojenci nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Spojené státy a Izrael podle Merze však útok na Írán s jinými státy NATO nekonzultovaly.
„Spolupracujeme se spojenci na vypracování plánu pro Hormuzský průliv, abychom zajistili obnovení lodní dopravy. Chci jasně říci, že to nebude a nikdy to nemělo být misí NATO,“ řekl britský premiér Starmer s tím, že pracují na co nejrychlejší obnově plavby, aby se zmírnily ekonomické dopady výpadků dodávek ropy.
Na otevření Hormuzského průlivu pracuje Británie podle Starmera s evropskými spojenci, USA a zeměmi Perského zálivu. Labouristický premiér také oznámil pomoc nejzranitelnějším domácnostem, které jsou závislé na topném oleji, ve výši 53 milionů liber (necelých 1,5 miliardy korun). Zdůraznil, že nedovolí energetickým společnostem profitovat z těžké situace lidí.
Spojenci jsou na cestě
Prezident Donald Trump si ve svém pondělním projevu stěžoval na některé americké spojence. Část z nich podle něj odmítla jeho požadavky na vyslání válečných lodí k doprovodu tankerů Hormuzským průlivem.
Zdůraznil, že je pro něj důležitá i míra nadšení i ochoty: „Některé jsou z toho velmi nadšené, jiné ne. Jsou to země, kterým jsme pomáhali mnoho, mnoho let. Chránili jsme je před hrozivými vnějšími vlivy, a přesto nebyly tak nadšené. A míra nadšení je pro mě důležitá,“ uvedl šéf Bílého domu.
Dále informoval, že je řada zemí na cestě s pomocí. Žádnou konkrétní však nejmenoval. Pouze zmínil, že jeho administrativa v budoucnu poskytne seznam těchto zemí.
„Máme některé, které jsou opravdu nadšené. Už jsou na cestě. Už se tam začaly dostávat. Víte, trvá to chvíli, než se tam dostanou,“ dodal na závěr svého projevu.
Merz: NATO není intervenční aliance
„NATO je obranná aliance, není to intervenční aliance,“ řekl Merz. Zdůraznil přitom, že Německo sdílí cíle americko-izraelské války proti Íránu. USA a Izrael deklarovaly, že cílem války proti Íránu je zabránit zemi v rozvoji vojenského jaderného programu a programu balistických raket.
V konečném důsledku by měla být podle Merze současná teokratická vláda v Teheránu nahrazena „demokraticky legitimovanou vládou“. Dodal ale, že se to dozajista nepodaří bombami, ale bude třeba zapojit diplomacii. Německo se podle Merze nabídlo jako prostředník. „Region nesmí sklouznout do věčné války,“ řekl také kancléř.
Už před Merzem odmítli zapojení Německa do íránské války, byť i jen vojenským zajištěním plavby přes Hormuzský průliv, také ministři zahraničí a obrany Johann Wadephul a Boris Pistorius. „Máme důležitou zodpovědnost za východní křídlo a Arktidu... Nemůžeme být všude na světě a podporovat válku, kterou jsme nezačali,“ řekl Pistorius.
Dopravu v Hormuzském průlivu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán, což vedlo k výraznému růstu cen ropy. Průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.
Spojené státy jsou podle něj připraveny pomoci. Sdělil také, že řada zemí ve spolupráci s USA vyšle do průlivu válečné lodě, aby udržely úžinu otevřenou. Doufá prý, že tak učiní například Francie, Británie nebo Čína, která podle něj přes úžinu dostává 90 procent své ropy.
Starmer zdůraznil, že jeho vztahy s Trumpem zůstávají dobré. Británie se podle něj nenechá do války s Íránem zatáhnout. Na Trumpovy výhrůžky už reagoval německý ministr zahraničí Johann Wadephul, který řekl, že nevidí roli NATO při řešení blokování průlivu.
Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen k situaci řekl, že Dánsko bude o možné pomoci při otevření průlivu jednat. „Jako malá země, kterou jsme, ale jako velký námořní národ, musíme této otázce zůstat otevřeni,“ řekl Rasmussen novinářům před pondělním jednáním unijních ministrů zahraničí v Bruselu. „Dánsko je námořní národ a máme ve všech ohledech zájem na tom, aby byl průliv otevřen,“ dodal.
Německo je připravené zajistit bezpečnou plavbu přes Hormuzský průliv s pomocí diplomacie, rozhodně se ale nezapojí vojensky. Na tiskové konferenci po jednání s lotyšským ministrem obrany Andrisem Sprúdsem to v pondělí řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. „Jsme připraveni zajistit bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem diplomaticky. Ovšem vojensky se nezapojíme,“ prohlásil.
Zdůraznil, že válku s Íránem zahájily Spojené státy a Izrael na konci února bez předchozí konzultace s partnery z NATO. „Máme důležitou zodpovědnost za východní křídlo a Arktidu... Nemůžeme být všude na světě a podporovat válku, kterou jsme nezačali,“ dodal německý ministr.
Berlín podle něj nicméně sdílí cíle americko-izraelské operace. USA a Izrael deklarovaly, že cílem války proti Íránu je zabránit zemi v rozvoji vojenského jaderného programu a programu balistických raket. Pistorius rovněž řekl, že několik málo válečných lodí, které mají k dispozici evropští členové NATO, by nedokázalo zajistit to, čeho nedokáže dosáhnout silné americké námořnictvo.
„Tato válka nemá s NATO nic společného. Není to válka NATO,“ řekl také mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Trumpovu pohrůžku podle něj vzala německá vláda na vědomí.
Ministři zahraničí Evropské unie mají v Bruselu na programu jednání mimo jiné možné rozšíření unijní námořní mise Aspides na Perský záliv a Hormuzský průliv. Nyní se mise zaměřuje na zajišťování bezpečnosti pro nákladní plavidla proplouvající úžinou Báb al-Mandab u jemenských břehů, kde v minulosti útočili húsíjští povstalci ovládající část Jemenu. Pistorius se k možnému rozšíření mise Aspides vyjádřil skepticky.
Čínský postoj ovlivní Trumpovu schůzku se Siem
K situaci v Hormuzském průlivu se vyjádřila také Čína. „Jsme v kontaktu se všemi stranami ohledně současné situace a jsme odhodláni usilovat o uklidnění situace,“ odpověděl mluvčí ministerstva Lin Ťien na otázku, zda země dostala od Trumpa žádost o pomoc při zajištění bezpečnosti průlivu. Dodal, že Čína znovu vyzvala všechny aktéry, aby okamžitě zastavili boje, a tím zabránili eskalaci a širším ekonomickým dopadům.
It appears Strait of Hormuz has been partially mined by Iran.
The Pakistani Aframax tanker Karachi transited on March 15–16 with AIS turned on, openly broadcasting its position, unusual if the area were fully mined.
Its route hugged Iranian waters, suggesting controlled or https://t.co/93zU3rtvFn
Trump kvůli blokování úžiny uvedl, že k otevření vodní cesty musí přispět také Čína, jinak by mohl odložit schůzku s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem na přelomu března a dubna. Mluvčí Lin k tomu řekl, že diplomacie na nejvyšší státní úrovni má pro čínsko-americké vztahy nenahraditelnou roli a že obě strany jsou ohledně Trumpovy návštěvy v kontaktu.
Peking také naznačil, že do země bude mít povolen vstup americký ministr zahraničí Marco Rubio, který má Trumpa na cestě do Pekingu doprovázet, a to navzdory sankcím uvaleným v roce 2020 kvůli jeho výrokům o Hongkongu a oblasti Sin Ťiang, když byl ještě senátorem.
Čína po protestech v Hongkongu přijala v roce 2020 zákon o národní bezpečnosti, kvůli němuž musely ukončit činnost desítky skupin občanské společnosti. Prezident Si v roce 2016 vyzval k „počínštění“ jednotlivých náboženství, čímž zahájil kampaň zaměřenou na Si Ťiang, kde žije přes 11 milionů Ujgurů a příslušníků dalších muslimských menšin.
