K některým požárům došlo na místech strategické infrastruktury, například v ropné rafinerii ve městě Ábádán na jihu země. Oheň stál život jednoho člověka, několik dalších bylo zraněno.
Ve městě Qom výbuch v jednom bytě zranil sedm lidí a poškodil celý blok. Exploze zasáhla i obytný komplex v Teheránu, který nabízel zvýhodněné bydlení zaměstnancům soudů.
Íránští činitelé, včetně jednoho člena vlivných Revolučních gard, řekli listu The New York Times (NYT),že podezřelé incidenty jsou pravděpodobně sabotážemi, které má nejspíš na svědomí Izrael. Veřejně to ale Teherán nechce přiznat, protože se bojí, že by musel slíbit odvetu, na což momentálně oslabený Írán nemá síly.
Íránské úřady oficiálně uvádí běžné příčiny incidentů. V případě požáru u mezinárodního letiště u Mašhadu tvrdily, že šlo o „kontrolované vypalování plevele“. V případě explozí často hovoří o tom, že jde o únik plynu kvůli opotřebovaným zařízením a nedodržování bezpečnostních zásad. Nedovedou ale vysvětlit, proč k nim v celé zemi dochází jednou či dvakrát za den, podotýká NYT.
Národní íránská plynárenská společnost zveřejnila statistiky, podle kterých ve srovnání s předchozím rokem nedošlo k žádnému výraznému nárůstu výbuchů vlivem úniku plynu ve srovnání s předchozím rokem.
Člen Revolučních gard ale přiznal listu, že série explozí vzbuzuje mezi íránskými činiteli i veřejností značnou úzkost.
Muž jménem Mohammed, který provozuje kavárnu a uměleckou galerii ve městě Kašan, NYT řekl: „Mnoho z nás si myslí, že to dělá Izrael a že válka může znovu začít.“
Někteří Íránci se vyrovnávají se stresem pomocí humoru. Na íránských sociálních sítích se šíří obrázky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v uniformě Národní íránské plynárenské společnosti.
Izrael a Írán vůči sobě dlouhodobě vedou skrytou válku. V červnu se ale konflikt rozhořel naplno po izraelských úderech na íránská jaderná zařízení a vojenské systémy. Izrael také zlikvidoval několik vědců spojených s íránským jaderným programem, stejně jako vysoce postavené íránské vojenské činitele včetně velitele Revolučních gard.
Nucené prázdniny kvůli nedostatku vody
Krátka válka zemi těžce zasáhla. Írán je nyní ve špatné situaci i vlivem dalších faktorů. Potýká se s dlouhodobou energetickou krizí v důsledku špatné správy svých rozsáhlých plynových a ropných rezerv. Nyní se k tomu přidal i nedostatek vody.
Ve středu musela Teheránská provincie vyhlásit veřejné prázdniny, aby v extrémním vedru, kdy teploty dosahovaly až 40 stupňů Celsia, uchovala vodní zásoby. „Krize s vodou je vážnější, než o jaké se dnes mluví,“ připustilíránský prezident Masúd Pezeškján. „Pokud nyní nepřijmeme naléhavá opatření, budeme v budoucnu čelit situaci, pro kterou nebude možné najít nápravu.“
