Šéf Bílého domu podle agentur před novináři prohlásil, že si přeje s Íránem uzavřít dohodu. Americký viceprezident J. D. Vance se proto v pátek ve Washingtonu setká s ománským ministrem zahraničí Badrem Busajdím, jehož úřad zprostředkoval nepřímá jednání Íránu a USA o jaderném programu Teheránu v Ženevě. Setkání bude neveřejné.
Trump prohlásil, že na Írán nechce zaútočit. Použití vojenské síly je však podle něj někdy nezbytné. Podle svých slov ale ještě neučinil konečné rozhodnutí.
„Uvidíme, co se stane,“ řekl Trump ohledně budoucích rozhovorů. Další jednání technického rázu se mají uskutečnit v pondělí ve Vídni a příští týden by se mohli setkat i političtí představitelé.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí uvedl, že se Spojené státy musí vyvarovat nadměrných požadavků, aby byla diplomatická jednání s Íránem úspěšná.
Arakčí jednal ve čtvrtek v Ženevě s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem a jednání označil za velmi dobrý posun. Podobně se vyjádřilo i ománské ministerstvo zahraničí.
Podle serveru Axios ale hodnocení amerických představitelů nebylo tak pozitivní.
USA požadují úplné zastavení obohacování uranu Íránem i řešení íránského balistického programu a podpory regionálních ozbrojenců. Teherán ale trvá na tom, aby se rozhovory týkaly jen jaderných otázek. Zdůrazňuje rovněž, že jeho nukleární program je výhradně mírový.
Trump opakovaně vyhrožuje útokem na Írán. To by podle zemí Blízkého východu však mohlo vyústit v novou regionální válku.
USA zatím nevyjasnily přesný smysl případné vojenské akce. Pokud je záměrem donutit Írán k ústupkům v jaderných jednáních, není jasné, zda by omezené údery dosáhly požadovaného efektu, píší média.
Pokud je cílem svržení íránského vedení, znamenalo by to pro USA pravděpodobně rozsáhlou a vleklou vojenskou kampaň.
Přátelské převzetí v krizi
Trump pátek před novináři hovořil i o mírovém převzetí Kuby a zdůraznil tamní ekonomické problémy. Za ně přitom z velké části stojí americké sankce a nedávné Trumpovo ropné embargo, které způsobilo na tomto ostrově bezprecedentní krizi.
„Kubánská vláda s námi jedná a jak víte, mají velké problémy. Nemají peníze, nemají teď nic, ale jednají s námi a možná se dočkáme mírového převzetí Kuby,“ řekl Trump novinářům. Agentura Reuters napsala, že prezident hovořil o „přátelském“ převzetí Kuby.
Minulý týden se objevily informace, že americký ministr zahraničí Marco Rubio, který je synem kubánských emigrantů, jedná s vnukem dlouholetého kubánského vůdce Raúla Castra.
Kuba se už dlouhá léta potýká s ekonomickou krizí. Z té tamní komunistická vláda často viní americké sankce. První z nich USA zavedly už v roce 1960 s cílem přivodit pád kubánského režimu, což se dosud nestalo.
Tlak na Kubu, kde je jedinou povolenou stranou komunistická strana a kde vláda potlačuje veškerou opozici, zesílil Trump. Ten už za svého prvního působení v Bílém domě přerušil oteplování americko-kubánských vztahů zahájené jeho předchůdcem Barackem Obamou.
Kuba letos přišla o své dva hlavní dodavatele ropy – Mexiko a Venezuelu. Stalo se tak poté, co Trump nařídil zastavit venezuelské dodávky ropy a minulý měsíc podepsal dekret, podle něhož hrozí cla každé zemi, která by ropu na Kubu dodávala.
Tento týden nicméně americké ministerstvo financí oznámilo, že umožní prodej venezuelské ropy na Kubu. Pouze však tamním podnikatelům či jednotlivcům a ne subjektům napojeným na kubánskou vládu či armádu.
Spojené státy letos 3. ledna bombardovaly několik míst ve Venezuele a americké jednotky přitom z Caracasu unesly tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu.
Trump poté podpořil ve vedení země Madurovu viceprezidentku Delcy Rodríguezovou, jejíž vláda s USA pod nátlakem spolupracuje. Trump také po zatčení Madura řekl, že USA chtějí mít na neurčito kontrolu nad prodejem venezuelské ropy a nad příjmy z ní.
Trump několikrát sdělil, že vojenský zásah Spojených států jako ve Venezuele nebude nutný, protože režim se zhroutí sám.
