Irák vydal zatykač na Trumpa, viní jej z vraždy íránského generála Solejmáního |
Namísto ohlášeného odplutí z Perského zálivu americká letadlová loď Nimitz v horkém regionu zůstává, a nadto tam Spojené státy vysílají své bombardéry B-52. Panarabský list al-Haját s odvoláním na anonymní americké zdroje napsal, že Izrael a Saúdská Arábie se snaží Američany dotlačit, aby v posledních dnech Trumpova úřadování zaútočili na íránská jaderná zařízení.
Následně velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí v pátek ukázal světu podzemní základnu „strategických raketových sil“ na jižním pobřeží islámské republiky. To jsou asi ty nejdramatičtější veřejné náznaky z posledních týdnů, že po velkém dramatu v podání Trumpových stoupenců v Kapitolu se může samotný dosluhující prezident pokusit „namydlit schody“ Bidenovi i na dalekém Blízkém východě.
Dočká se dohoda záchrany?
Třetího ledna uplynul rok od americké vraždy íránského generála Kásema Solejmáního v iráckém Bagdádu. Ani na výročí přitom Teherán nenaplnil rok opakovaná varování, že na atentát rázně odpoví. Vysvětlení se nabízejí dvě. Buďto je Írán výrazně slabší, než jeho rétorika, anebo tamní režim nechce jitřit vztahy s „velkým Satanem“ za situace, kdy už se do Bílého domu pomalu stěhuje Bidenův tým.
Prezident Trump po svém nástupu do funkce v roce 2017 zcela otočil kormidlem nastaveným jeho demokratickým předchůdcem Barackem Obamou (a jeho viceprezidentem Bidenem). Jednostranně odstoupil od mezinárodní dohody známe pod zkratkou JCPOA, která omezovala íránský jaderný program, protože zároveň rušila většinu protiíránských sankcí. Trump naopak vyhlásil kampaň „maximálního tlaku“ a k hospodářskému a politickému izolování Íránu nutí i své spojence a rozvojové země. Například Irák, pro který je Írán klíčovým a přirozeným obchodním partnerem v sousedství, se tak nyní i kvůli americko-íránské rivalitě potýká s vážnými ekonomickými problémy.
Po třech letech razantní Trumpovy politiky se ale íránský režim stále drží u moci. Represemi potlačil pouliční protesty způsobené hospodářskými těžkostmi a pravděpodobně i podněcované ze zahraničí a svůj jaderný program namísto zastavení naopak znovu posiluje. A to právě s odkazem na Trumpovy kroky.
„Pokud druhá strana nedodržuje skoro žádné své závazky, není logické, aby ty své dodržovala Islámská republika,“ prohlásil íránský vůdce ajatolláh Chameneí. „Až se oni vrátí ke svým povinnostem, učiníme tak i my,“ dodal ve chvíli, kdy Írán zvýšil obohacování uranu z 3,67 procenta, zakotveného v JCPOA, na dvacet procent. Íránci provoz spustili v podzemním závodě ve Fordou za dohledu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a s poukazem na článek 36 zmíněné dohody, který stanoví, že pokud některá ze stran nectí své závazky, může dohodu po stanovených procedurách začít ignorovat i strana druhá.
  |
Biden i členové jeho týmu už dali opakovaně najevo, že se chtějí jménem USA k dohodě vrátit. Naposledy takto mluvil Bidenův nastupující poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan předminulou neděli na CNN. Témata, která začal na JCPOA dodatečně nabalovat Trump a která do ní chce zakotvit i např. Izrael, jako je íránský raketový program nebo íránské aktivity na Blízkém východě, by Bílý dům s Teheránem podle Sullivana řešil až posléze.
„Na rakety zapomeňte“
Než se stala závaznou rezolucí Rady bezpečnosti OSN, dohodu JCPOA kromě USA a Íránu v roce 2015 podepsaly také Rusko, Francie, Čína, Británie a Německo, de facto zastupující zájmy Evropské unie. Její mluvčí Peter Stano minulé úterý prohlásil, že EU „zdvojnásobí úsilí“ k záchraně dohody. „Pracujeme na tom, aby všichni její účastníci respektovali své závazky,“ řekl Stano.
Oživení dohody, a tedy i opětovné zrušení protiíránských sankcí by v Teheránu pomohlo liberálnímu táboru končícího prezidenta Hasana Rouháního v situaci, kdy zemi za necelý půlrok čekají prezidentské volby. V zákulisí se přitom spekuluje, že za stávající atmosféry se chystá půda nejen pro vyhození liberálů ze sedla, ale dokonce pro nástup prezidenta pocházejícího z bezpečnostního aparátu.
I v Íránu, stejně jako v USA, Izraeli či Saúdské Arábii, má totiž vidina uklidnění situace po nástupu Bidena své odpůrce. Dokládají to i další výroky Chameneího, v nichž zjevně najdou své jak zastánci, tak odpůrci obnovení dohody. „Netrváme na návratu Ameriky k dohodě ani na něj nespěcháme,“ řekl v sobotu. „Náš požadavek na okamžité zrušení sankcí je ale logický.“
Požadovanou debatu o svých balistických raketách, které Írán označuje za odstrašující prostředek vzhledem ke značné vojenské převaze svých rivalů i historické zkušenosti, přitom v Teheránu v tuto chvíli svorně odmítá celé politické spektrum.
