Nynější zákaz těžby kryptoměn vyhlásil prezident Ebrahím Raisí v prosinci. Podle mluvčího íránského energetického průmyslu Mostafy Radžabího Mašhádího má opatření uvolnit 209 megawattů denně pro využití domácností.
K dalším úsporným opatřením, které mají hroutící se energetické infrastruktuře ulevit, patří například vypínání pouličního osvětlení v některých oblastech nebo regulace spotřeby elektřiny v kancelářských budovách.
Není to poprvé, s vážnými výpadky rozvodné sítě se země potýkala už během loňského jara a léta, kdy kvůli klimatizacím stejně jako v topné sezoně tradičně roste poptávka po elektřině. Kvůli velkému suchu nebyly vodní elektrárny schopny vyrábět dostatečné množství energie. Tehdejší hlava státu Hasan Rúhání proto vydala na konci května zákaz těžby na čtyři měsíce.
Zatočíme s ilegály
Mašhádího čísla se však týkají pouze licencovaných těžařských center, které má vláda pod kontrolou. Úřady se proto chtějí více zaměřit rovněž na potírání nelegální těžby jak jednotlivců v domácnostech, tak ve velkých průmyslových areálech. Ti spotřebují až třikrát více energie než jejich „legalizovaní“ kolegové. Podle údajů íránského ministerstva průmyslu vygenerují ilegální centra ročně kryptoměny v hodnotě 660 milionů dolarů, což je čtyři až šest procent celkové světové těžby.
Další vykradená kryptoburza. Kdo to zaplatí? |
Těžba bitcoinu a spol. je v současné době v Íránu legální pouze za určitých podmínek. Zákon už od roku 2018 ukládá zájemcům o těžbu povinnost se zaregistrovat u ministerstva průmyslu. To jim dodá levnou elektřinu, na oplátku musí veškeré vytěžené kryptoměny nabídnout k odkupu primárně centrální bance. Ministerstvo už vydalo více než tisíc licencí. V celkovém množství těžařů je ale těch oficiálních minimum, podle odhadů jich až 85 procent licenci nemá.
Podle kritiků však regulace k dlouhodobému ulehčení infrastruktuře nepovedou. Kromě dočasného snížení poptávky nijak neřeší strukturální problémy chátrající energetické sítě, píše časopis Forbes. Naopak, odradí investory do jednoho z mála odvětví, které je připraveno a ochotno ukončit výpadky elektřiny tím, že pomůže zemi přejít na spolehlivou, udržitelnou a nákladově efektivní energii z obnovitelných zdrojů.
Podle Alexe Gladsteina z Nadace pro lidská práva musí rozvojové země budovat a rozšiřovat svoji elektrickou infrastrukturu, aby jejich ekonomiky mohly růst. A s tím by jim mohly pomoci právě kryptoměny. „Když postaví elektrárny na obnovitelnou energii v odlehlých místech, tato energie často nemá kam jít,“ vysvětlil Gladstein pro Bitcoin Magazine. Nové elektrárny by podle něj bez ohledu na lokalitu mohly generovat okamžité příjmy tím, že svou energii nasměrují do bitcoinové sítě a přemění sluneční světlo, vodu nebo vítr na peníze.
Bitcoinem proti sankcím
Íránská vláda zároveň pracuje na legislativě, která by jí pomohla státní příjmy z kryptoměn zvýšit. Země plánuje zavést vlastní národní kryptoměnu a zároveň zakázat veškeré domácí transakce v ostatních digitálních měnách. Íránská centrální banka chce spustit pilotní režim dosud bezejmenné kryptoměny „v blízké budoucnosti“, citoval před několika dny server TehranTimes.com viceguvernéra banky Mehrana Moharamiana.
Bitcoin a další digitální měny by se pak nadále měly využívat pouze ve styku s okolním světem. Centrální banka a ministerstvo obchodu se dohodly na systému, který podnikům umožní vypořádávat platby pomocí kryptoměn, informovala íránská tisková agentura Mehr. „Mechanismus by měl dovozcům a vývozcům poskytnout nové příležitosti k využívání kryptoměn v mezinárodních obchodech,“ uvedl náměstek ministra průmyslu Alireza Peyman-Pak.
Teherán kryptoměnami platí za dovoz, čímž se vyhýbá dopadům tvrdých ekonomických sankcí, jež před čtyřmi lety zavedl někdejší americký prezident Donald Trump poté, co Spojené státy odstoupily od jaderné dohody z roku 2015. Díky tomu, že transakce v bitcoinech jsou obtížně vysledovatelné, se firmy dodávající zboží do Íránu nemusí obávat trestu ze strany USA.
