Oznámila to dnes na své webové stránce íránská tisková agentura IRNA a setkání potvrdil Jiří Beneš z tiskové služby ministerstva zahraničí v Praze.
Český diplomat podle IRNA odpověděl, že bude unii o íránském stanovisku
informovat.
Íránské ministerstvo ostře protestovalo proti "netečnosti a záměrnému
mlčení" Evropské unie k porušování lidských práv Izraelem během jeho války
v palestinském pásmu Gazy.
Představitel ministerstva řekl českému diplomatovi, že k případům
porušování lidských práv v pásmu Gazy řadí Írán masakr dětí a žen v Gaze a
blokádu tohoto města. Írán je přesvědčen, že mlčení EU povzbuzuje sionisty
k dalším zločinům.
Teherán také projevil znepokojení nad tím, že sionisté zatkli několik
dopisovatelů zahraničních sdělovacích prostředků v Gaze. "Bude-li unie dále
mlčet o zločinech sionistického režimu v Gaze, podpoří tím další porušení
lidských práv na tomto území," citovala ze setkání IRNA.
"Evropská unie nepodpořila rezoluci Rady OSN pro lidská práva, což povede k jejich ještě většímu porušování sionistickým režimem (Izraelem)," uvedlo
íránské ministerstvo zahraničí. Rada OSN pro lidská práva přijala 12. ledna rezoluci, v níž odsoudila Izrael za systematické ničení palestinské infrastruktury a za útoky na civilisty a zdravotnická zařízení. Pro dokument hlasovalo 33 ze 47 členských zemí, evropské státy se zdržely, proti byla Kanada.
Podobně jako Kouřil byl v úterý na ministerstvo zahraničí předvolán také
kanadský chargé dúaffaires James Carrick. Podle Teheránu svým hlasováním v Radě OSN pro lidská práva dala Kanada najevo, jak se staví k "nelidským zločinům a masakrům nevinných žen a dětí v Gaze", napsal dnes deník Tehran Times.
Izrael zahájil 27. prosince vzdušnou ofenzivu proti radikálnímu hnutí Hamas
vládnoucímu v pásmu Gazy, kterou počátkem ledna rozšířil o pozemní
vojenskou operaci. Za její cíl označila izraelská vláda znemožnit
bojovníkům Hamasu další ostřelování izraelské území raketami. O víkendu
Izrael i Hamas vyhlásily podmínečné příměří, poslední izraelské jednotky
opustily Gazu dnes.
Od zahájení izraelské ofenzivy bylo zabito přes 1300 Palestinců, včetně 700
civilistů. Hamas přiznal 112 mrtvých bojovníků a 180 mrtvých policistů.
Izrael registruje deset zabitých vojáků a tři civilisty.
Podle Izraele i některých západních zemí je hlavním dodavatelem zbraní
Hamasu právě Írán. Teherán to popírá, ale přiznává finanční, morální a
humanitární pomoc tomuto radikálnímu hnutí. Íránský ministr zahraničí Manúčehr Mottakí dnes prohlásil, že Hamas má legitimní právo být ozbrojen, jestliže čelí v boji proti "kolonialistům" takovému nepříteli, jakým je
výborně vyZbrojený Izrael. Palestinci mají podle Mottakího právo bránit
svou zem.
Izraelské vedení v čele s premiérem Ehudem Olmertem ministr označil za
válečné zločince, kteří by měli stanout před soudem. V rozhovoru, který dnes odvysílala íránská televize, se zmínil také o vnitřním rozdělení Palestinců. Čas předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse podle Mottakího vypršel a měly by být vypsány nové volby.
Palestinské vedení se po vnitropalestinských bojích v pásmu Gazy v roce
2007 rozštěpilo. Pásmu nyní vládne Hamas, západnímu břehu Jordánu vláda, v níž má převahu Abbásův Fatah. Abbásovi 9. ledna vypršel mandát pro vedení samosprávy a Hamas ho dále nehodlá uznávat jako nejvyššího představitele Palestinců.
O nutnosti smíření obou hlavních palestinských frakcí se hovořilo tento
týden na arabském hospodářském summitu v Kuvajtu a přeje si ho i Evropská unie, která je v takovém případě ochotna jednat s takovou palestinskou vládou, v níž bude zastoupen Hamas. Teď je tato skupina v Evropě považována za teroristickou organizaci.
Český diplomat podle IRNA odpověděl, že bude unii o íránském stanovisku
informovat.
Íránské ministerstvo ostře protestovalo proti "netečnosti a záměrnému
mlčení" Evropské unie k porušování lidských práv Izraelem během jeho války
v palestinském pásmu Gazy.
Představitel ministerstva řekl českému diplomatovi, že k případům
porušování lidských práv v pásmu Gazy řadí Írán masakr dětí a žen v Gaze a
blokádu tohoto města. Írán je přesvědčen, že mlčení EU povzbuzuje sionisty
k dalším zločinům.
Teherán také projevil znepokojení nad tím, že sionisté zatkli několik
dopisovatelů zahraničních sdělovacích prostředků v Gaze. "Bude-li unie dále
mlčet o zločinech sionistického režimu v Gaze, podpoří tím další porušení
lidských práv na tomto území," citovala ze setkání IRNA.
"Evropská unie nepodpořila rezoluci Rady OSN pro lidská práva, což povede k jejich ještě většímu porušování sionistickým režimem (Izraelem)," uvedlo
íránské ministerstvo zahraničí. Rada OSN pro lidská práva přijala 12. ledna rezoluci, v níž odsoudila Izrael za systematické ničení palestinské infrastruktury a za útoky na civilisty a zdravotnická zařízení. Pro dokument hlasovalo 33 ze 47 členských zemí, evropské státy se zdržely, proti byla Kanada.
Podobně jako Kouřil byl v úterý na ministerstvo zahraničí předvolán také
kanadský chargé dúaffaires James Carrick. Podle Teheránu svým hlasováním v Radě OSN pro lidská práva dala Kanada najevo, jak se staví k "nelidským zločinům a masakrům nevinných žen a dětí v Gaze", napsal dnes deník Tehran Times.
Izrael zahájil 27. prosince vzdušnou ofenzivu proti radikálnímu hnutí Hamas
vládnoucímu v pásmu Gazy, kterou počátkem ledna rozšířil o pozemní
vojenskou operaci. Za její cíl označila izraelská vláda znemožnit
bojovníkům Hamasu další ostřelování izraelské území raketami. O víkendu
Izrael i Hamas vyhlásily podmínečné příměří, poslední izraelské jednotky
opustily Gazu dnes.
Od zahájení izraelské ofenzivy bylo zabito přes 1300 Palestinců, včetně 700
civilistů. Hamas přiznal 112 mrtvých bojovníků a 180 mrtvých policistů.
Izrael registruje deset zabitých vojáků a tři civilisty.
Podle Izraele i některých západních zemí je hlavním dodavatelem zbraní
Hamasu právě Írán. Teherán to popírá, ale přiznává finanční, morální a
humanitární pomoc tomuto radikálnímu hnutí. Íránský ministr zahraničí Manúčehr Mottakí dnes prohlásil, že Hamas má legitimní právo být ozbrojen, jestliže čelí v boji proti "kolonialistům" takovému nepříteli, jakým je
výborně vyZbrojený Izrael. Palestinci mají podle Mottakího právo bránit
svou zem.
Izraelské vedení v čele s premiérem Ehudem Olmertem ministr označil za
válečné zločince, kteří by měli stanout před soudem. V rozhovoru, který dnes odvysílala íránská televize, se zmínil také o vnitřním rozdělení Palestinců. Čas předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse podle Mottakího vypršel a měly by být vypsány nové volby.
Palestinské vedení se po vnitropalestinských bojích v pásmu Gazy v roce
2007 rozštěpilo. Pásmu nyní vládne Hamas, západnímu břehu Jordánu vláda, v níž má převahu Abbásův Fatah. Abbásovi 9. ledna vypršel mandát pro vedení samosprávy a Hamas ho dále nehodlá uznávat jako nejvyššího představitele Palestinců.
O nutnosti smíření obou hlavních palestinských frakcí se hovořilo tento
týden na arabském hospodářském summitu v Kuvajtu a přeje si ho i Evropská unie, která je v takovém případě ochotna jednat s takovou palestinskou vládou, v níž bude zastoupen Hamas. Teď je tato skupina v Evropě považována za teroristickou organizaci.
