„Vyjděte společně do ulic. Čas nadešel. Jsme s vámi. Nejen na dálku a slovy. Jsme s vámi na místě,“ obrátil se Mosad v perštině na svém účtu X na demonstranty.
Výzva Mosadu přichází po jednáních, která se tento týden konala mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump následně varoval Írán před novými údery, pokud Teherán obnoví své jaderné nebo balistické programy.
Írán židovský stát dlouhodobě obviňuje ze sabotáže svých jaderných zařízení a vraždění svých vojenských, politických a vědeckých představitelů. Faktem je, že Mosad dlouhodobě prokazuje schopnost proniknout až do nejvyšších íránských kruhů. V červenci 2024 v Teheránu zavraždil Ismáíla Haníju, politického vůdce palestinského hnutí Hamás.
Írán a Izrael jsou od založení Islámské republiky v roce 1979 zapřisáhlí nepřátelé. V červnu obě země vedly 12denní válku, kterou vyvolal bezprecedentní útok Izraele na vojenské a jaderné objekty, včetně obytných oblastí.
Propad rijálu spustil protesty
Protesty obchodníků začaly v neděli v Teheránu a v pondělí se rozšířily do dalších měst včetně Isfahánu, Mašhadu či Šírázu. Mnozí majitelé nechali své obchody na protest zavřené. Na několika místech v Teheránu policie proti demonstrantům v pondělí zasahovala slzným plynem. Podle AFP byla ve středu část obchodů znovuotevřena.
V úterý do ulic Teheránu vyšli i studenti. Studentské demonstrace se konaly na sedmi předních teheránských univerzitách a také na univerzitě ve městě Isfahán. Silná přítomnost bezpečnostních složek byla hlášena jak z centra Teheránu, tak z okolí univerzit.
Ve středu se demonstranti v íránské provincii Fárs pokusili násilím proniknout do vládní budovy, bezpečnostní složky jim v tom ale zabránily, píše agentura Reuters. Íránská státní média informovala, že vůdkyní útočící skupiny byla 28letá žena, která byla zadržena.
Starosta města Fasá, ve kterém se protestující snažili do vládní budovy proniknout, uvedl, že protesty byly způsobeny inflací a ekonomickou situací, ale že se jich také účastnili jednotlivci ovlivnění nepřátelskou propagandou.
Íránský prezident Masúd Pezeškján vyjádřil pro protestující obchodníky určité pochopení. „Požádal jsem ministra vnitra, aby vyslechl legitimní požadavky protestujících v rámci dialogu s jejich zástupci, aby pak vláda mohla učinit vše, co je v jejích silách, pro řešení daných problémů,“ uvedl.
Agentura AP připomněla, že protesty a stávky obchodníků sehrály klíčovou roli v roce 1979 při svržení šáha Mohammada Rezá Pahlavího, po němž byl v zemi nastolen teokratický režim.
V neděli rezignoval guvernér Centrální banky Mohammed Rezá Farzín, přičemž ho nahradil bývalý ministr financí Abdolnáser Hemmatí, který funkci guvernéra v minulosti již zastával.
V neděli byl směnný kurz íránské měny 1,42 milionu rijálů za dolar, přičemž v roce 2022, kdy se Farzín ujal funkce guvernéra Centrální banky, to bylo 430 000 rijálů za dolar. V roce 2015, kdy byly v rámci jaderné dohody uvolněny některé mezinárodní sankce uvalené na Írán, byl kurz 32 000 rijálů za dolar.
Íránská ekonomika se s ochromujícími mezinárodními sankcemi potýká již několik let. Obchodníci si mimo jiné stěžují na to, že propadající se měna jim komplikuje či znemožňuje dovoz zboží ze zahraničí.
