WSJ uvádí, že Emiráty tlačí na USA, Evropu i asijské státy, aby vytvořily koalici určenou k otevření této klíčové námořní tepny. Zároveň lobují za rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by takovou vojenskou akci autorizovala, a prověřují své vojenské kapacity, které by mohly nabídnout – včetně odminování průlivu.
SAE věří, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN by mohla přesvědčit váhavé země, aby se operace zúčastnily. Jsou ochotny se zapojit i v případě, že by Rusko či Čína rezoluci vetovaly.
Rozhodnutí připojit se k vojenské kampani by vyslalo jasný signál arabské podpory válce, domnívá se Bilal Saab, analytik z Chatham House a bývalý poradce Pentagonu pro Blízký východ.
SAE mají výhodnou polohu poblíž Hormuzského průlivu a jejich základny mohou sloužit jako výchozí body pro síly vedené USA. Nabídnout mohou i své menší, ale schopné letectvo, včetně amerických letounů F-16, průzkumné drony a munici, která by doplnila americký a izraelský arzenál.
Postoj SAE odráží změny, které válka přináší pro celý region. Emiráty v minulosti působily jako diplomatický prostředník mezi Teheránem a Washingtonem a v Íránu měly i své investice. Íránské útoky je ale nutí zaujmout tvrdší postoj.
Írán na Emiráty zaútočil větším počtem raket a dronů než na jakoukoli jinou zemi v regionu, včetně Izraele – celkem téměř 2 500. V poslední době navíc tempo útoků ještě zvyšuje. Jen v úterý vypálil téměř 50 raket a bezpilotních prostředků.
Teherán varoval, že zničí klíčovou civilní infrastrukturu jakéhokoli státu Perského zálivu, který podpoří operaci proti němu. Výslovně přitom zmínil SAE.
Konflikt má výrazné dopady i na ekonomiku Emirátů, které lákají turisty z celého světa. Obávají se, že Írán bojuje o přežití a může destabilizovat celý region.
Znepokojuje je také možnost, že by americký prezident Donald Trump rozhodl ukončit válku ještě před otevřením Hormuzského průlivu. Emiráty se obávají, že by takové řešení fakticky potvrdilo kontrolu Íránu nad touto klíčovou vodní cestou.
Zároveň ale přímé zapojení do konfliktu nese rizika i do budoucna. „Mohly by vstoupit do války jen proto, aby následně čelily agresivnějšímu Íránu, pokračujícím útokům na infrastrukturu a poklesu důvěry investorů,“ upozornila Elizabeth Dentová z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku.
