Nenaleťte Trumpovi, vyzývají americké kongresmanky. ‚Jen odvádí pozornost od chaosu’ |
Agentura AP napsala, že navzdory těmto podmínkám, jež jsou pro USA těžko přijatelné, jde o náznak zásadní změny íránské politiky. Teherán dosud odmítal diskusi o svých raketách, USA i jiné země chtějí, aby se o tom jednalo v rámci debaty o íránském jaderném programu.
Íránský raketový program řídí revoluční gardy, které spadají jen pod vůdce ajatolláha Alího Chameneího.
Zaríf svou nabídku zveřejnil v rozhovoru se stanicí NBC, která interview vysílala v pondělí večer. Ministr je nyní v New Yorku a účastní se jednání OSN. Řekl, že SAE loni vydaly na zbraně 22 miliard dolarů (500 miliard korun) a Saúdská Arábie 67 miliard. Mnohé z nich byly americké výroby. Írán podle ministra za zbraně loni utratil 16 miliard dolarů.
  |
„Do našeho regionu se dodávají americké zbraně a oblasti hrozí exploze. Chtějí-li (Američané) jednat o raketách, musejí nejprve přestat prodávat tyto zbraně, včetně raket, do našeho regionu,“ řekl Zaríf.
Americký prezident Donald Trump, který loni odstoupil od dohody od íránského jaderného programu a obnovil proti Íránu ekonomické sankce, označuje zbrojní prodej na Blízký východ za významnou součást americké ekonomiky. Není jasné, jak by na íránský návrh reagoval, píše AP.
V úterý ale na zasedání vlády Trump podle Reuters bez upřesnění prohlásil, že v íránských záležitostech byl učiněn výrazný pokrok a že USA neusilují o změnu režimu v Teheránu. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo k tomu uvedl, že Írán je připraven o svém raketovém programu jednat.
Francie, Británie a Německo se obávají kolapsu dohody s Íránem. Vyzývají k obnově dialogu |
Írán byl od islámské revoluce v roce 1979 vystaven několikerým a nejen americkým sankcím, což oslabilo jeho možnosti zbrojního nákupu v zahraničí. Zatímco ostatní země v oblasti Perského zálivu nakupují moderní stíhací letouny, Írán má k dispozici americké stroje z předrevolučního období a stárnoucí ruská letadla. Investuje zato masivně do raketového programu, píše AP.
Podle ní Chameneí omezil domácí raketovou produkci na zbraně o doletu do 2000 kilometrů, což vylučuje možnost zasáhnout Evropu, avšak umožňuje útočit na státy Blízkého východu včetně Izraele a také amerických základen v regionu.
Když Trump ohlásil odstoupení od dohody o íránském jaderném programu, zdůvodnil to částečně íránským balistickým programem, který dohoda neomezuje. Írán i po podpisu dohody v roce 2015 pokračoval v raketových testech, což vyvolalo nevoli i u evropských signatářů dohody.
