Izrael v neděli zaútočil na cíle radikálního hnutí Hizballáh na jižním předměstí Bejrútu v Libanonu. Útok přišel v době, kdy se očekává podpis dohody o ukončení války mezi Íránem a Spojenými státy.
„Ranní útok na Bejrút se neměl uskutečnit, zejména v tento speciální den, kdy jsme tak blízko dohodě s Íránem,“ napsal v neděli americký prezident na své síti Truth Social. „Izrael by už neměl nikde v Libanonu provádět žádné útoky, ale ani žádná další strana, včetně Hizballáhu, by neměla útočit na Izrael. Mohl by to být začátek dlouhého a krásného míru. Nepokazme to,“ dodal.
V rozhovoru se serverem Axios pak Trump kvůli útoku v Bejrútu ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a použil i vulgarismy. Prohlásil také, že podpis dohody s Íránem očekává během několika hodin.
„Proč musel Bibi ten podělaný útok provést. Byl jsem tak naštvaný. Řeknu mu to. Nemá žádnou zas...anou soudnost,“ cituje Trumpa server. Bibi je přezdívka premiéra Netanjahua.
Odpor u ultrakonzervativců
Agentura AFP dříve během dne citovala íránskou agenturu Fars s tím, že „íránská islámská republika dosud nepřijala ani neoznámila své konečné rozhodnutí týkající se memoranda o porozumění navrženého během jednání“.
Agentura Reuters v neděli napsala, že návrh dohody počítá mimo jiné s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu či ukončením americké blokády íránských přístavů.
AFP poznamenává, že navržená dohoda naráží na odpor některých íránských ultrakonzervativních představitelů, kteří odmítají ústupky, zejména pokud jde o kontrolu strategického Hormuzského průlivu, který Írán de facto blokuje.
Trump avizoval otevření klíčové ropné tepny
Trump v sobotu na sociální síť Truth Social napsal, že podpis dohody je plánován na neděli a ihned po něm bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, kterým za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy a velké množství zkapalněného zemního plynu.
Reuters v neděli cituje nejmenovaného vysoce postaveného íránského činitele, podle něhož návrh takzvaného islámábádského memoranda počítá také se závazkem Teheránu, že nebude vyrábět jaderné zbraně ani se je nepokusí jinak získat. Zásoby vysoce obohaceného uranu má pak Írán zředit. Přesný způsob má být domluven v příštích 60 dnech.
Návrh podle činitele dále vychází z toho, že Spojené státy uvolní 25 miliard dolarů (522 miliard korun) ze zmrazeného íránského majetku a na určitou dobu zruší protiíránské ropné sankce, což blízkovýchodní zemi umožní vývoz této suroviny. Washington by zároveň neměl přijmout žádné nové protiíránské sankce, než se podaří dosáhnout finální mírové dohody.
Teherán ale už v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsáno nebude. Íránská diplomacie také poznamenala, že si chce více než 90milionová země účtovat za služby poskytované v Hormuzském průlivu.
Válku proti Íránu rozpoutaly koncem února USA a Izrael. Teherán odpověděl útoky na sousední státy, americké základny v regionu a posléze také uzavřením klíčového Hormuzského průlivu.
