Íránští zástupci podle Witkoffa na úvod vyjednávání řekli, že mají „nezadatelné právo obohacovat všechno jaderné palivo, které mají k dispozici“. „Odpověděli jsme, že prezident má pocit, že my máme nezadatelné právo vás zastavit,“ pokračoval Witkoff.
Američané podle něj během jednání usoudili, že Írán nemá jiný zájem, než se vrátit k obohacování jaderného paliva s cílem vyrobit jadernou zbraň.
K výrobě atomové zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent - takzvané obohacení je proces, při kterém se technologicky zvyšuje koncentrace štěpného izotopu v přírodním uranu tak, aby mohl být využit jako palivo v jaderných elektrárnách nebo jako nálož v nukleárních zbraních.
Obohacení z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok. „Materiál (obohacený na) 60 procent může být obohacen na 90 procent, což je považováno za potřebné k výrobě zbraní, během přibližně jednoho týdne, možná deseti dnů,“ řekl Witkoff.
Írán dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.
„Íránští vyjednávači nám řekli přímo - bez jakéhokoliv studu - že mají pod kontrolou 460 kilogramů na 60 procent (obohaceného uranu) a že si jsou vědomi toho, že by z toho bylo možné vyrobit jedenáct jaderných bomb,“ řekl Witkoff.
Americký prezident Donald Trump ho podle jeho slov vyslal na jednání s cílem dosáhnout dohody, v níž by Teherán souhlasil s eliminací svého balistického programu, námořnictva, vzdal se podpory regionálních ozbrojenců a ukončil obohacování jaderného paliva.
„Chtěli, abychom hlásili pozitivní zprávy. Ale ta schůzka pozitivní nebyla,“ dodal Witkoff. Trump v pátek uvedl, že není spokojený se způsobem, jakým Írán s Washingtonem vyjednává. Šéf Bílého domu podle agentur prohlásil, že si přeje s Íránem uzavřít dohodu, a zopakoval, že Teherán nesmí vlastnit jaderné zbraně.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí tehdy uvedl, že Spojené státy se musí vyvarovat nadměrných požadavků, aby byla diplomatická jednání úspěšná. Ve čtvrtek Arakčí hovořil o dobrém posunu v souvislosti s jednáními. Podle tehdejších informací serveru Axios ale hodnocení amerických představitelů nebylo tak pozitivní.
O víkendu Spojené státy a Izrael zahájily rozsáhlé vzdušné útoky na Írán, které zabily mimo jiné některé vysoce postavené íránské představitele. Írán od té doby podniká odvetné útoky na Izrael a arabské země, kde se nacházejí americké vojenské základny.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý prohlásil, že neexistují důkazy, že by Teherán vyvíjel jaderné zbraně. „Dosud nevidíme důkazy o tom, že by Írán vyvíjel jaderné zbraně, což bylo hlavním, ne-li jediným důvodem pro válku,“ řekl.
Americko-izraelský útok na Írán označil za agresi a de facto válku, jejíž důsledky jsou už teď citelné na celém Blízkém východě. Vyzval přitom, aby všechny strany okamžitě ukončily boje.
Rusko už přes čtyři roky vede ozbrojenou agresi vůči Ukrajině. Teherán je spojencem Moskvy a po ruském vpádu do sousední země v únoru 2022 se stal pro Rusko klíčovým partnerem a dodavatelem některých zbraňových systémů. Ruská diplomacie už o víkendu vyzvala USA a Izrael, aby údery proti Íránu okamžitě ukončily.
Šéf ruské diplomacie také varoval, že válka zahájená Spojenými státy a Izraelem proti Íránu by mohla vést přesně k tomu, čemu chtějí Američané zabránit. „Mohla by podnítit hnutí ve prospěch vývoje jaderných zbraní, a to nejen v Íránu,“ uvedl také Lavrov a dodal, že podobné nálady by se podle něj mohly objevit i v arabských zemích sousedících s Íránem.
Rubio: Museli jsme udeřit před odvetou Íránu
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům.
„Věděli jsme, že Izrael podnikne (vojenskou) akci. Věděli jsme, že by to vyvolalo útok proti americkým silám, a věděli jsme, že pokud bychom proti nim (proti Íráncům) nezasáhli preventivně ještě předtím, než tyto útoky zahájí, utrpěli bychom vyšší ztráty,“ řekl Rubio.
Bylo to poprvé, co představitel administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa otevřeně řekl, že Izrael je hnací silou války proti Íránu, a to v době, kdy se Izrael mezi Američany těší historicky nejmenší podpoře, poznamenal web Axios. Rubiovy výroky byly podle Axiosu široce interpretovány tak, že Washington se podřídil mnohem menšímu národu, který ozbrojuje, financuje a chrání.
Rubiovo vyjádření rovněž rozohnilo elity v Trumpově hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou), kteří už předtím na sociálních sítích kritizovali prezidentovo rozhodnutí jít do války. „Takže nám natvrdo říká, že jsme ve válce s Íránem, protože nás k tomu donutil Izrael. To je v podstatě ta nejhorší věc, co mohl říct,“ napsal na síti X komentátor konzervativního webu The Daily Wire Matt Walsh o Rubiových výrocích.
Američtí představitelé podle Axiosu později řekli, že Trump nařídil údery bez ohledu na Izrael, protože si myslel, že Írán vyjednával o svém jaderném programu bez skutečné vůle dosáhnout dohody.
Teherán odsoudil americko-izraelské útoky jako nevyprovokovanou agresi v době, kdy s Washingtonem vedl nepřímá jednání zprostředkovaná Ománem, poslední z nichž se konala ve čtvrtek. Ománský ministr zahraničí Badr Busaídí v pátek, den před sobotními americko-izraelskými útoky, řekl, že Írán souhlasil s tím, že nikdy nebude mít jaderný materiál, který by mohl použít k výrobě jaderné zbraně.
Americký viceprezident J. D. Vance v pondělí řekl stanici Fox News, že cílem USA bylo zajistit, že Írán nebude mít jadernou zbraň. „Prezident (Donald Trump) chce dát Íráncům i světu jasně najevo, že nebude mít klid, dokud nedosáhne tohoto zásadního cíle – zajistit, aby Írán nemohl mít jadernou zbraň,“ řekl viceprezident. Vance se v minulosti vyjadřoval proti zahajování válek, včetně možné války s Íránem.
Šéf Pentagonu Pete Hegseth v pondělí na tiskové konferenci řekl, že cílem amerických útoků je zničit íránské rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu. Odůvodnění členů Trumpovy administrativy pro údery na Írán je proměnlivé, poznamenala agentura AP.
Lídry Kongresu společně s šéfem diplomacie Rubiem za zavřenými dveřmi informovali Hegseth, šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe a předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine. Představitelé Trumpovy administrativy se dnes vrátí na Kapitol, aby informovali celý Senát i Sněmovnu reprezentantů.
Stížnosti demokratů
Demokratičtí zákonodárci namítají, že ústava dává výhradní právo vyhlásit válku Kongresu, nikoliv prezidentovi. Zpochybňují tvrzení Trumpa a jeho administrativy, že Spojené státy čelily bezprostřední hrozbě ze strany Íránu.
Demokratický senátor za stát Virginie Mark Warner uvedl, že během jednoho týdne administrativa nabídla širokou škálu důvodů pro útok na Írán: nejprve zničení jeho jaderného programu, poté ukončení vývoje balistických raket, změnu režimu a nyní potopení jeho námořní flotily.
Tento týden se čekává hlasování o rezolucích týkajících se válečných pravomocí, které by mohly Trumpovi zabránit pokračovat v útocích na Írán bez vyhlášení války Kongresem. Ústava Spojených států svěřuje pravomoc vysílat americké vojáky do války Kongresu, nikoli prezidentovi, s výjimkou omezených úderů z důvodů národní bezpečnosti. Trumpovi republikáni však mají těsnou většinu jak ve Sněmovně, tak v Senátu.
