„Naše statečné ozbrojené síly jsou připraveny, s prstem na spoušti, okamžitě a silně reagovat na jakoukoli agresi proti naší milované zemi, jejímu vzdušnému prostoru i moři,“ napsal na sociální síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
I další íránští představitelé nešetří ostrými slovy. „Omezený (americký) úder je iluze. Jakákoli vojenská akce ze strany Ameriky, jakéhokoli druhu a na jakékoli úrovni, bude považována za začátek války a odpověď bude okamžitá, komplexní a bezprecedentní – namířená proti agresorovi, do srdce Tel Avivu a proti všem, kdo agresora podporují,“ prohlásil Alí Šamchání, tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti.
Írán naznačuje, že tentokrát se nebude držet tolik zpátky jako loni v létě. Po amerických útocích na jaderná zařízení tehdy udeřil na americkou základnu al-Udejd v Kataru, Spojené státy však byly varovány předem, což umožnilo protivzdušné obraně zachytit většinu raket a předejít obětem.
„Prioritou Teheránu v tuto chvíli není vyjednávat se Spojenými státy, ale mít dvousetprocentní připravenost bránit naši zemi,“ uvedl Kázem Gharíbábádí, vysoce postavený člen íránského vyjednávacího týmu, při návštěvě Turecka. Dodal, že íránští a američtí prostředníci jsou v kontaktu, ale i kdyby byly podmínky pro jednání příznivé, Írán chce zůstat připraven. Připomněl, že Izrael i USA zemi loni napadly právě ve chvíli, kdy probíhaly diskuse o jaderném programu.
Portál BBC upozorňuje, že hrozba amerických úderů přichází v době mimořádného napětí, kdy íránský režim čelí masivním vnitřním nepokojům. „V důsledku toho s sebou jakýkoli útok USA nese výrazně vyšší riziko rychlé eskalace,“ uvádí BBC. Obě strany mohou situaci velmi špatně vyhodnotit.
Silná íránská rétorika tak má jasný cíl: odradit Spojené státy od vojenské akce proti Íránu. Otázkou však zůstává, zda má Teherán, oslabený po válce s Izraelem, dostatečnou sílu se USA účinně postavit.
Co má Írán v ruce proti USA?
Podle stanice CNN nelze Írán podceňovat. „Režim má k dispozici mnoho prostředků, které může použít, pokud to bude vnímat jako existenční válku,“ říká Farzin Nadimi, analytik Washington Institute specializující se na Írán. „Pokud to budou považovat za konečnou válku, mohou nasadit vše, co mají.“
Írán může například použít tisíce raket a dronů proti americkým vojenským základnám. „V této oblasti máme rozmístěno 30 až 40 tisíc amerických vojáků v osmi nebo devíti zařízeních,“ přiznal ve středu americký ministr zahraničí Marco Rubio. „Všechna jsou v dosahu tisíců íránských jednosměrných bezpilotních letounů a íránských balistických raket.“
Dva američtí činitelé sdělili CNN, že i když vojenské kapacity Teheránu nedosahují počtem ani technologickou úrovní amerických systémů, stále činí případný rozhodný americký vojenský úder výrazně složitějším. Írán během krátké války s Izraelem dokázal v nepravidelných vlnách útoků proniknout i velmi sofistikovanou obranou židovského státu.
Írán tvrdí, že od konce války své zásoby doplnil a dokonce rozšířil. Íránská armáda ve čtvrtek oznámila, že do výzbroje zařadila tisíc nových „strategických“ dronů, včetně sebevražedných.
Teherán by mohl v regionu mobilizovat i své zástupné síly. Ačkoli je libanonský Hizballáh kvůli izraelským cíleným úderům proti jeho vedení výrazně oslaben, irácké milice nadále představují hrozbu a některé už vyjádřily Íránu podporu. Totéž platí pro jemenské povstalce Húsíe, kteří v minulosti útočili na americké, evropské i další lodě v Rudém moři.
Trumfová karta s katastrofickými dopady
Pokud by se Teherán cítil existenciálně ohrožen, mohl by sáhnout ke své hlavní trumfové kartě – uzavření klíčového Hormuzského průlivu, kterým prochází více než pětina světové ropy a velká část zkapalněného zemního plynu.
Takový krok by měl vážné dopady na světovou ekonomiku, včetně té íránské. „I částečné přerušení dodávek by mohlo vést k prudkému nárůstu cen, narušení dodavatelských řetězců a zesílení inflace po celém světě. V takovém scénáři by globální recese byla reálným rizikem,“ popisuje tento „katastrofický scénář“ Umud Shokri, odborník na energetiku z George Mason University.
Americký prezident Donald Trump vyslal k Íránu flotilu v čele s letadlovou lodí Abraham Lincoln, která je podle něj větší než ta, kterou dříve poslal k Venezuele. Přestože naznačuje možnost vojenského úderu, zároveň zdůrazňuje, že chce celou záležitost řešit diplomaticky prostřednictvím jednání o íránském jaderném programu.
BBC upozorňuje, že širší americká vojenská kampaň by mohla Írán přivést na pokraj chaosu. Pád centrálního vedení by mohl vést k nestabilitě, násilí mezi jednotlivými frakcemi a destabilizovat celý region. Blízkovýchodní státy proto tlačí na Washington, aby situaci dále neeskaloval.
