Podle WSJ Írán požaduje mimo jiné nový systém v Hormuzském průlivu, který by mu umožnil vybírat poplatky od proplouvajících lodí podobně, jako to dělá Egypt v Suezském průplavu. Hormuzský průliv je důležitou trasou pro přepravu ropy a plynu.
Teherán podle amerického deníku dále žádá záruky, že Izrael zastaví také útoky na hnutí Hizballáh v Libanonu, a že USA zruší všechny sankce, které na Írán uvalily mimo jiné kvůli jeho jadernému programu.
Spojené státy a Izrael začaly bombardovat Írán 28. února mimo jiné se zdůvodněním, že se mu snaží zabránit v získání jaderné zbraně. Teherán však popírá, že by o to usiloval, a tvrdí, že jeho jaderné ambice jsou mírové.
Americký prezident Donald Trump i izraelský premiér Benjamin Netanjahu také vyzvali Íránce, aby vyšli do ulic a svrhli teokratický režim, který podle Netanjahua představuje hrozbu pro Izrael. Írán v odvetě útočí na země v regionu, kde jsou americké základny, a na tamní ropnou infrastrukturu.
WSJ také s odvoláním na své zdroje napsal, že během této války si íránské revoluční gardy upevnily pozice ve vedení země a v jednání s USA zaujmou tvrdší postoj než před tímto ozbrojeným konfliktem. I před ním totiž USA s Íránem jednaly o jeho jaderném programu. Arabští a američtí představitelé podle WSJ uvedli, že nový tvrdší postoj Teheránu ztěžuje návrat k jednání.
Spojené státy podle médií předaly Íránu, zřejmě prostřednictvím Pákistánu, patnáctibodový plán k ukončení války. Teherán však veřejně tvrdí, že se žádné rozhovory s Washingtonem nekonají a mluvčí íránské armády uvedl, že USA vyjednávají jen samy se sebou. Diplomaté údajně diskutují o možnosti uspořádat jednání ve čtvrtek v Islámábádu.
19. března 2026 |





















