Jako krizovou situaci vidí i Kreml, podle jehož mluvčího Dmitrije Peskova se americkému ministrovi zahraničí Mikeovi Pompeovi nepodařilo při úterním jednání v Rusku obavy zmírnit. Peskov dnes řekl, že narůstající krizí je Moskva znepokojena. Postup Íránu obhajoval jako legitimní reakci na rozhodnutí USA odstoupit od jaderné dohody z roku 2015.
Spojené státy posilují svou vojenskou přítomnost v Perském zálivu. Washington to zdůvodňuje bezprostředně hrozícími útoky na americké zájmy v oblasti. Letadlová loď USS Abraham Lincoln dorazila do Ománského zálivu a Hormuzským průlivem bude pokračovat do vod Perského zálivu.
‚Nestojíme o ni my ani oni‘
„Hrdý národ Íránské islámské republiky z této krize vyjde hrdě, tak jako tomu bylo i v minulých zkouškách. Opře se o odhodlání obyvatel, sílu své armády a podporu vlády,“ prohlásil ministr Hátamí, jehož citovala agentura ISNA.
Spojené státy od jaderné dohody odstoupily loni. Teherán letos 8. května, přesně rok po kroku USA, oznámil, že hodlá přestat plnit část závazků, jež dohoda obsahuje. Podle zástupce íránské agentury pro atomovou energii tyto závazky, týkající se produkce těžké vody a nízko obohaceného uranu, Írán přestal plnit dnes.
Washington v reakci na květnový krok Íránu zpřísnil ekonomické sankce a Pentagon oznámil přesun letadlové lodi do Perského zálivu. Tato eskalace znepokojuje nejen Rusko, ale i další evropské signatáře dohody - Francii, Británii a Německo. Ty chtějí dohodu zachovat. Teherán dal těmto spojencům 60 dní na kroky, které ochrání íránskou ekonomiku, jinak chce obnovit obohacování uranu na vyšší úroveň, než jakou stanovuje dohoda.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí i přes rostoucí napětí v úterý vyloučil válku s USA. „Nestojíme o ni my ani oni (USA). Oni vědí, že by to nebylo v jejich zájmu,“ řekl.
