Íránci žadoní o vyjednávání, ale bojí se, tvrdí Trump. Teherán to popírá

Autor: ,
  7:05aktualizováno  12:37
Americký prezident Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili „jejich vlastní lidé“. Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce. Později Trump napsal, že Írán o vyjednávání „žadoní“.
Donald Trump během večeře republikánů v Kongresu (25. března 2026)

Donald Trump během večeře republikánů v Kongresu (25. března 2026) | foto: Reuters

Trump tento týden několikrát řekl, že USA s Íránem jednají, což ovšem různí íránští představitelé popřeli. Rovněž íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve středu tvrdil, že Teherán vyjednávat s Washingtonem v úmyslu nemá.

„Vyjednávají a opravdu chtějí uzavřít dohodu. Ale bojí se to říct. Myslí si totiž, že je zabijí jejich vlastní lidé. Bojí se také, že je zabijeme my,“ řekl ve středu Trump.

Krátce předtím šéf íránské diplomacie Arakčí prohlásil, že Írán vyjednávat neplánuje. „(Íránská) islámská republika chce ukončit válku podle svých podmínek – tak, aby se to už nikdy neopakovalo,“ uvedl Arakčí.

Později Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že Trump Írán o uzavření dohody „žadoní“. „Íránští vyjednavači jsou velmi podivní. Žadoní o uzavření dohody s námi, což by měli, jelikož byli vojensky zničeni s nulovou šancí na obnovu, a přesto veřejně prohlašují, že náš návrh pouze studují. To je špatně!!! Měli by to brzy začít brát vážně, než bude pozdě, protože až se tak stane, nebude cesty zpět,“ pohrozil Trump.

Některá média tento týden psala, že předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf je v kontaktu s americkými vyjednavači kvůli ukončení konfliktu. Ghálíbáf tyto informace označil za nepravdivé.

Spojené státy podle médií tento týden předaly Íránu prostřednictvím Pákistánu patnáctibodový plán ukončení války. V něm mimo jiné požadují přerušení provozu íránských zařízení na obohacování uranu, zastavení financování proíránských ozbrojených skupin v regionu či vznik volné námořní zóny v Hormuzském průlivu.

Zatím není jasné, jak na americký návrh reagoval Teherán. Agentura Reuters ve středu s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele uvedla, že prvotní odpověď Íránu sice nebyla pozitivní, ale že ho íránské vedení zvažuje. Íránská státní televize Press TV s odvoláním na rovněž nejmenovaného íránského bezpečnostní činitele uvedla, že Teherán americký návrh odmítl a předložil vlastní požadavky. Mimo jiné prý žádá zastavení nepřátelských „útoků a vražd“ včetně úderů proti íránským spojencům v regionu, poskytnutí válečných reparací a uznání íránské suverenity v Hormuzském průlivu.

Mluvčí Bílého domu Leavittová ve středu novinářům řekla, že USA jsou „velmi blízko“ splnění hlavních cílů operace Epic Fury (Epická zuřivost), jak nazvaly Spojené státy společnou operaci s Izraelem proti Íránu.

„Prezident Trump a ministerstvo války od samého začátku odhadovali, že splnění této kritické mise bude trvat přibližně čtyři až šest týdnů. Po dvaceti pěti dnech je největší armáda, jakou kdy svět poznal, před plánem a podává výjimečné výkony,“ řekla Leavittová na tiskové konferenci s tím, že původní harmonogram akce byl odhadován na čtyři až šest týdnů.

Spojené státy a Izrael začaly bombardovat Írán 28. února, zdůvodnily to mimo jiné tím, že se Teheránu snaží zabránit v získání jaderné zbraně. Íránské vedení ale dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderné ambice jsou mírové. Donald Trump i izraelský premiér Benjamin Netanjahu také vyzvali Íránce, aby vyšli do ulic a svrhli teokratický režim, který podle Netanjahua představuje hrozbu pro Izrael.

Írán v odvetě útočí na Izrael a na země v regionu, kde jsou americké základny, a na tamní průmyslovou, zejména ropnou infrastrukturu. Útoky na Izrael provádí také proíránské milice z Iráku a libanonské militantní hnutí Hizballáh.

Válka si od 28. února vyžádala na 1500 obětí v Íránu, téměř 1100 v Libanonu, 20 v Izraeli a zemřelo v ní také 13 amerických vojáků a několik civilistů v zemích Perského zálivu, napsala agentura AP.

Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.